Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 72 719 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72 719 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 234,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 117 552,99 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba]., IČ: [číslo], se sídlem [adresa], [právnická osoba], [adresa], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. [číslo] (dále jen „Smlouva“). Jak plyne z článku 1.1. části B) Smlouvy, posuzoval právní předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobkyně si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne 5. 12. 2022 peněžní prostředky ve výši 79 000 Kč (dále jen „jistina“), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Při uzavření Smlouvy si dále žalovaný sjednal ve Smlouvě pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně měsíční poplatek ve výši 769 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 6 281 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy mu tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 26. 4. 2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 96 438,76 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 27. 4. 2023 má žalobkyně i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně (na základě uvážení žalobkyně v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 78 361,03 Kč až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v článku 6. části B) Smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (dále jen „nová jistina“). V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, viz zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod R 5/2006 civ., si smluvní strany mohou platně dohodnout, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Na základě takového ujednání se pak součet částek původní jistiny a původních přirostlých úroků nadále považuje za novou jistinu, a tudíž se nadále opět úročí pouze nově vzniklá jistina. Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši 78 361,03 Kč a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši 14 372,73 Kč) byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 27. 4. 2023, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 92 733,76 Kč za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 7. 5. 2023 pak žalobkyně uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 92 733,76 Kč (odpovídající v souladu s ujednáním v čl. 6. části B) Smlouvy součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění) do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany [právnická osoba]. na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 30. 10. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 6 281 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 27. 1. 2023. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky za žalovaným částku 129 623,98 Kč, skládající se z dlužné nové jistiny ve výši 92 733,76 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 2 307 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 998 Kč a dále z dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení od postoupení dále. Součástí částky 129 623,98 Kč je i dlužná náhrada nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně s prodlením žalovaného, které však žalobkyně vůči žalovanému v této žalobě neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení: dlužné nové jistiny ve výši 92 733,76 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 2 307 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 22 512,23 Kč (vyčíslené ke dni 14. 12. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od 27. 4. 2023), úroků ve výši 30 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 78 361,03 Kč od 27. 4. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 92 733,76 Kč od 7. 5. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o úvěru ze dne [datum] č. [číslo], příloha smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS (informace o vyplacení), hodnocení klienta, příjmy klienta, výpis SOLUS, výpis NRKI, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, doklad o vyplacení, platební historie, oznámení ze dne 26. 4. 2023, Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. Přílohy č. 1 – seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 11. 2023 vč. podacího lístku ze dne 14. 11. 2023 a předžalobní výzvu ze dne 30. 1. 2024 vč. podacího lístku ze dne 30. 1. 2024. Soud si dále vyžádal sdělení České spořitelny, a.s.
4. Provedeným dokazováním soud z listinných důkazů zjistil ke skutkovému stavu, že dne [datum] byl žalovaným podepsán návrh smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru č. [číslo] (dále jen „Smlouva“), ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 79 000 Kč na dobu trvání 36 měsíců s měsíční splátkou ve výši 6 281 Kč (vč. sjednaného pojištění ve výši 769 Kč měsíčně) a počtem 36 splátek. Celková částka splatná žalovaným byla sjednána ve výši 198 432 Kč (bez sjednaného pojištění) s úrokovou sazbou 74,02 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 105,08 % (bez sjednaného pojištění). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Z předložených dokladů poskytnutých žalovaným a výpisu z registrů dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně předložila soudu doklad o poukázání částky 79 000 Kč na účet žalovaného dne 5. 12. 2023, který žalovaný specifikoval v rámci Smlouvy. Česká spořitelna, a.s. potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaný a že na něj byla dne 5. 12. 2023 připsána částka ve výši 79 000 Kč z účtu předchůdce žalobkyně. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný uhradil 1 splátku ve výši 6 281 Kč, a to dne 27. 1. 2023. O okamžitém zesplatnění úvěru byl žalovaný informován prostřednictvím Oznámení ze dne 26. 4. 2023. Pohledávka za žalovaným vyplývající ze Smlouvy byla následně s účinností od [datum] postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován prostřednictví Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2023 odeslaného žalovanému prokazatelně téhož dne, současně byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy odeslané zástupcem žalobkyně prokazatelně dne 30. 1. 2024.
5. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě zjištěného skutkového stavu a podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. [číslo] ze dne [datum] je neplatná, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když výše sjednaného úroku činila 74,02 % p.a. (přičemž v prosinci 2022 dosahovaly úrokové sazby spotřebitelských úvěrů dle systému časových řad ARAD zveřejňovaného Českou národní bankou 9,66 %) a RPSN činila 105,08 % p.a. (přičemž v prosinci 2022 dosahovaly RPSN spotřebitelských úvěrů dle systému časových řad ARAD zveřejňovaného Českou národní bankou 10,11 %), hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), a v daném případě byla úroková sazba sjednána ve výši 7,66násobku obvyklé úrokové sazby a víc než desetinásobku obvyklé RPSN. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. V daném případě nemůže obstát argument žalobkyně, že žalovaný byl s podmínkami poskytnutí úvěru, včetně výše úrokové sazby, předem seznámen a souhlasil s ní. Právnímu předchůdci žalobkyně jakožto poskytovateli spotřebitelských úvěrů je ustálená judikatura Nejvyššího soudu ohledně výše úroků jistě známa, a pokud v rozporu s ní nadále poskytuje úvěry s podstatně vyššímu úroky, nemůže z takového jednání profitovat.
12. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 79 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku ve výši 79 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku 6 281 Kč, soud tedy částku ve výši 72 719 Kč posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2023 ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení, písemnost byla žalovanému odeslána 14. 11. 2023, v souladu s ustanovení § 573 o. z. se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného dne 17. 11. 2023, do 27. 11. 2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 28. 11. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.).
13. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena (výrok II.).
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 234,31 Kč, přičemž tato částka představuje 14,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,47 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,53 %, když neúspěch žalobkyně představoval částku 68 785,02 Kč z celkově požadované částky vč. příslušenství ke dni rozhodnutí soudu ve výši 161 738,84 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 703 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 552,99 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč.