Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 26. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 22 746,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo] (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, v to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni i souhrnný poplatek ve výši 13 956 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 434 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 617 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a příp. pojištění se žalovaná zavázala uhradit v 65 týdenních splátkách po 446 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 4. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 4 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy v celkový výši 33 937,43 Kč včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 22 746,12 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 13 431,59 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 314,53 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 142,58 Kč (jedná se o úrok ve výši 15 % ročně počítaný z celkové dlužné jistiny ve výši 13 431,59 Kč od 30. 4. 2024 do 21. 10. 2024), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 010,91 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z celkové dlužné jistiny ve výši 13 431,59 Kč od 3. 5. 2023 do 21. 10. 2024), úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 431,59 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 431,59 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], zákaznickou kartu ze dne [datum], zařazení zákazníka do pojistného programu, tabulku umoření, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího lístku ze dne 11. 11. 2024 a předžalobní výzvu ze dne 31. 12. 2024 vč. podacího lístku ze dne 31. 12. 2024.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu 15 000 Kč, souhrnný poplatek v částce 11 551 Kč a doplňkové pojištění v částce 2 405 Kč, tedy celkem částku 28 956 Kč v 65 týdenních splátkách po 446 Kč a poslední splátku ve výši 412 Kč. Žalovaná uhradila dosud předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 4 400 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně s účinností od [datum] postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalované odesláno dne 11. 11. 2024, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu, žalovaná však od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradila ničeho.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 65 splátkách 26 551 Kč (bez pojištění), resp. 28 956 Kč (s pojištěním). Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o .z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, odměny za zpracování a doručení a částky za administrativní činnost jako celek byly příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 11 551 Kč v projednávané věci činí 77 % z poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč a při splatnosti 65 týdnů tak úroková míra poskytnutého úvěru činí 61,6 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB – ukazatel Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry, dle které v době uzavření Smlouvy činil obvyklý úrok 9,72 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková míra přesahuje obvyklý úrok šestinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.
6. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalované celkem částku 15 000 Kč, žalovaná uhradil celkem částku 4 400 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalované v souladu s ustanovením § 1 879 o. z. Žalobkyně následně odeslala žalované dne 11. 11. 2024 výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů, dne 14. 11. 2024 byla výzva žalované doručena podle § 573 o. z., do 25. 11. 2024 měla žalovaná plnit a od 26. 11. 2024 je v prodlení podle § 1 958 o. z.
7. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající dosud nevrácenému bezdůvodnému obohacení žalované ve výši 10 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve lhůtě do 25. 11. 2024 prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky, ode dne následujícího, tj. od 26. 11. 2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované (výrok I.).
8. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok III.).