Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 14 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], uzavřela se žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno] prostřednictvím komunikace na dálku. Smlouvou o postoupení pohledávky přešla pohledávka nejprve na společnost [právnická osoba] a následně na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované, požaduje tedy uhrazení částky 14 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.
3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dvě smlouvy č. [anonymizováno] a [anonymizováno], na základě kterých byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a 7 000 Kč převodem na její účet. Ve smlouvách byla sjednána splatnost, výše úroku, výše poplatku a náklady v případě opožděných plateb jako smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení, poplatky za upomínky a poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč. Z potvrzení [právnická osoba] a výpisů z účtu bylo zjištěno, že na účet žalované byly vyplaceny částky 2x 7 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek č. [anonymizováno] ze dne 20. 11. 2024 ve spojení s přehledem postoupených pohledávek došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a Smlouvou o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] ze dne 20. 11. 2024 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky právním zástupcem žalobkyně dne 31. 7. 2025.
5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.
7. Dle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně prokázala výpisem z účtu, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její účet finanční prostředky, a to 2x 7 000 Kč. Tyto finanční prostředky byly žalované poskytnuty sice na základě úvěrové smlouvy, nicméně tento právní důvod nebyl žalobkyní tvrzen ani prokázán (doložena byla pouze jedna smlouva). Smlouvy byly shledány už žalobkyní neplatnou, z tohoto důvodu svůj nárok uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dne 31. 7. 2025. Soud po provedeném dokazování a ověření, že účet skutečně patří žalované, uplatněné částky jí byly vyplaceny a dle tvrzení žalobkyně nebyly vráceny, žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná neuplatnila žádnou obranu, kdy po celou dobu řízení zůstala zcela pasivní. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Zdejší soud se neztotožnil s vyúčtováním nákladů žalobkyní a o nákladech řízení rozhodl dle § 14b a.t. Podaná žaloba je dle mínění soudu ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b a. t. bylo právě postihnout obdobné případy. V uvedeném návrhu jsou měněna pouze data smlouvy o postoupení pohledávek, vyčíslení dlužné částky a data vyplacení jednotlivých položek. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.