Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

23 C 121/2024

Soud: Okresní soud v SokolověDatum rozhodnutí: 3. 3. 2025Č. j.: 23 C 121/2024-53Samosoudkyně: JUDr. Martina BurachovičováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 4. 2025Předmět řízení: zaplacení 27 875 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSO:2025:23.C.121.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 13. 11. 2026 máme 604 441 z 615 194 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky 27 875 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 27 875 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa] a žalovaným. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne 21.09.2023, s účinností ke dni 27.09.2023.Žalovaný je rozhodnutím soudu omezený ve svéprávnosti a byl mu ustanoven opatrovník. Jelikož se žalovanému, ani jeho opatrovnici nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů.Žalovaný prostřednictvím svého zástupce uvedl, že žalovaný vůbec neměl oprávnění k uzavření smlouvy, jelikož se jedná o osobu s omezenou svéprávností, a pokud smlouvu uzavřel, pak je neplatná od počátku. Dále poukázal na skutečnost, že ve smlouvě je uvedeno, že peněžní prostředky budou poukázány na účet uvedený v záhlaví, avšak žádný účet ve smlouvě uvedený není. Není tedy prokázáno, že by vůbec žalovaný obdržel peněžní prostředky od žalobkyně. Dále je zde pochybnost o pravdivosti údajů v zákaznické kartě, když je zde uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba], avšak s ohledem na omezenou svéprávnost žalovaného lze o tomto pochybovat. Dále uvedl, že předchůdkyně žalobkyně provedla nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 1292/21 a Nejvyššího soudu 28 Cdo 527/2020.Soud provedl důkaz Smlouvou o spotřebitelské úvěru ze dne [datum], která byla mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena. Ve smlouvě je uvedeno, že [právnická osoba] poskytne zákazníkovi- žalovanému spotřebitelský úvěr do 3 pracovních dnu od úspěšného provedeni telefonického ověření správnosti osobních údajů zákazníka a parametry spotřebitelského úvěru uvedených ve Smlouvě, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet zákazníka uvedený v záhlaví Smlouvy, není-li sjednáno jinak. Jiné ujednání o způsobu poskytnutí úvěru ve smlouvě není. V záhlaví smlouvy není vyplněn bankovní účet žalovaného. Soud je z úřední činnosti známo, že žalovaný je omezený ve svéprávnosti tak, že nemůže samostatně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, a to na dobu 3 let.Soud poučil žalobkyni podle § 118a o.s.ř. o tom, že má povinnost doplnit tvrzení a označit důkazy k tvrzené skutečnosti, že žalovanému poskytla finanční prostředky na základě uzavřené smlouvy a jakým způsobem. Žalobkyně své tvrzení nedoplnila.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Soud dospěl k závěru, že Smlouva o spotřebitelském úvěru je od počátku neplatná, a to pro nesvéprávnost žalovaného, který smlouvu s ohledem na rozsah svého omezení nemohl platně uzavřít. Čerpání úvěru jistě nespadá pod pojem běžných záležitostí každodenního života, a tudíž takové jednání by vyžadovalo zastoupení žalovaného ustanoveným opatrovníkem. K tomu však při uzavírání smlouvy nedošlo. Jelikož žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému poskytla peněžní prostředky v tvrzené výši, neunesla svá důkazní břemeno a její nárok byl nucen soud zamítnout v plném rozsahu, neboť nedovodil ani existenci bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací