Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 249/2026

Soud: Okresní soud v SokolověDatum rozhodnutí: 12. 10. 2026Č. j.: 23 C 249/2026-25Samosoudkyně: Mgr. Jana ZálišováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 11. 2026Předmět řízení: o 145 891,75 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSO:2026:23.C.249.2026.1
bezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 666 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 1. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 36 470,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 291,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 055,97 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 564,28 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 564,28 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 44 000 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 46 564,28 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, částky 33 755,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 617,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 001,12 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 966,05 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 300,05 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 31 666 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 33 966,05 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 1 459 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. [účet] pod variabilním symbolem [VS].

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 145 891,75 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] (dále jen „smlouva 1“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč, a žalovaná se zavázala vedle tohoto úvěru uhradit sjednané paušální ceny za plnění a služby ve výši 37 991 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 11. 7. 2024. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná úvěr řádně nesplácela a dluží z něj částku 65 421,55 Kč s příslušenstvím, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 33 966,05 Kč, dlužného poplatku ve výši 31 455,50 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 001,12 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 5 617,84 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení. Dále uvedla, že společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] (dále jen „smlouva 2“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 48 000 Kč, a žalovaná se zavázala vedle tohoto úvěru uhradit sjednané paušální ceny za plnění a služby ve výši 41 264 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 21. 6. 2024. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná úvěr řádně nesplácela a dluží z něj částku 80 470,20 Kč s příslušenstvím, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 46 564,28 Kč, dlužného poplatku ve výši 33 905,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11 055,97 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 9 291,19 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 nastoupila do práv původního věřitele.

2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu 1, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 38 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 37 991 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 25 546 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku 7 129 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Celková částka 75 991 Kč měla být uhrazena v 24měsíčních splátkách po 3 167 Kč. Úroková sazba činila 55,2 %, RPSN 76,28 %. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy vyplývá, že v případě prodlení dlužníka s úhradou je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Z přehledu plateb pak vyplývá, že žalovaná uhradila celkem 6 334 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu 2, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 48 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 41 264 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 27 876 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku 8 549 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Celková částka 89 264 Kč měla být uhrazena v 21měsíčních splátkách po 4 251 Kč. Úroková sazba činila 55,2 %, RPSN 75,95 %. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy vyplývá, že v případě prodlení dlužníka s úhradou je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Z přehledu plateb pak vyplývá, že žalovaná uhradila dne 21. 11. 2022 částku 2 000 Kč a dne 14. 12. 2022 částku 2 000 Kč, celkem 4 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vstoupila do práv a povinností ohledně pohledávky za žalovanou s účinností ke dni 21. 10. 2025. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dne 21. 10. 2025. Žalovaná byla vyzvána k úhradě právním zástupcem žalobkyně dne 16. 1. 2026 se splatností do 31. 1. 2026.

5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.

7. Dle ustanovení § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smluv označených jako smlouva o spotřebitelském úvěru a posoudil, zda nebyly uzavřeny v rozporu s ustanovením § 547 o.z., a to právě s ohledem na jednání původního věřitele a zásadu dobrých mravů. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v prvém případě úvěr ve výši 38 000 Kč, za který se zavázala žalovaná uhradit souhrnný poplatek ve výši 37 991 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 55,2 %, RPSN činila 76,28 %. Ve druhém případě úvěr ve výši 48 000 Kč, za který se zavázala žalovaná uhradit souhrnný poplatek ve výši 41 264 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 55,2 %, RPSN činila 75,95 %. Soud proto posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěry a úroky neodporují dobrým mravům, a dospěl k závěru, že tomu tak je, neboť výše sjednaných úroků a poplatků je ve všech třech případech zcela nepřiměřená. Je zřejmé, že poplatky za úvěry ve výši 37 991 Kč a 41 264 Kč jsou defacto příjmem žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky ve všech složkách o smluvní úrok. Již ze základu je zřejmé, že dlužník měl uhradit více jak 50 % poskytnuté půjčky v obou případech. V rámci smluvních podmínek pak byla sjednána další řada poplatků uvedených v bodu 6., postup při prodlení zákazníka, které zakládají významnou nerovnováhu mezi účastníky, zejména poplatky za upomínky 300 Kč, přičemž u úvěru na 18 měsíců lze zaslat až 12 upomínek, u úvěru na 21 měsíců až 14 upomínek, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za zahájení vymáhání dluhu 1 000 Kč aj. Soud má za to, že smluvní poplatky za poskytnutí zápůjček, které lze považovat za alternativu smluvního úroku, přesahují přijatelnou hranici úrokových sazeb, které lze považovat za běžné a akceptovatelné. Soud proto již jenom z těchto skutečností považuje předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru za rozporné s dobrými mravy, a tudíž i absolutně neplatné podle § 588 o. z. Poukazuje rovněž na databázi České národní banky, z níž vyplývá, že v roce 2022 činila obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných v bankovním sektoru domácnostem na spotřebu do 8 % ročně. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. V posuzovaném případě cena za poskytnutí spotřebitelských úvěrů v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvách převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy, přičemž jednotlivá ujednání smluv jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit. Je zřejmé, že bez sjednání neúměrně vysokého poplatku by žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., neboť se příčí dobrým mravům.

14. Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti uzavřených smluv se soud podrobně nezabýval otázkou, zda žalobkyně před poskytnutím úvěrů řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Na výzvu soudu žalobkyně svá tvrzení k posouzení úvěruschopnosti doplnila a odkázala na listiny založené ve spise. Uvedla, že žalovaná měla příjem z rodičovské dovolené ve výši 10 000 Kč, další příjem 3 000 Kč, ostatní příjmy v domácnosti 30 000 Kč. Tyto příjmy však nebyly nijak doloženy. Soud pouze nad rámec uvedeného poznamenává, že obě půjčky byly žalované poskytnuty v rozmezí dvou měsíců a splátky by činily 7 418 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti smluv se však soud dalším posuzováním tvrzení žalobkyně v tomto směru již nezabýval.

15. Jelikož nelze aplikovat ustanovení § 2395 o.z. o úvěru pro absolutní neplatnost smlouvy a bylo prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], poskytl žalované finanční prostředky ve výši 38 000 Kč a 48 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).

16. Soud zjistil, že z částky 38 000 Kč uhradila žalovaná celkem 6 334 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy mohla žalobkyně započíst plnění v této výši pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z poskytnutých prostředků zbývá k úhradě 31 666 Kč. Z částky 48 000 Kč uhradila žalovaná celkem 4 000 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy mohla žalobkyně započíst plnění v této výši pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z poskytnutých prostředků zbývá k úhradě 44 000 Kč. Žalobkyni tak byla přiznána celková částka z obou smluv ve výši 75 666 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, vychází soud z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2026, která jí byla zaslána doporučeně téhož dne. Za běžného chodu věcí lze předpokládat, že se písemnost dostala do dispozice žalované v následujících třech dnech, tj. 19. 1. 2026. Splatnost byla žalobkyní stanovena do 31. 1. 2026. Od tohoto dne byla žalovaná povinna plnit, a ode dne následujícího, tj. od 1. 2. 2026, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal, kdy oba účastníci měli ve věci zhruba stejný úspěch (žalobkyně uspěla v částce 75 666 Kč z požadovaných 145 891,75 Kč).

18. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož byly pochybnosti o nárocích žalobkyně a zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 1 459 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 7 295 Kč a dosud bylo zaplaceno 5 836 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací