Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 291/2026

Soud: Okresní soud v SokolověDatum rozhodnutí: 30. 9. 2026Č. j.: 23 C 291/2026-26Samosoudkyně: Mgr. Jana ZálišováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: 35 750 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSO:2026:23.C.291.2026.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 7. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 5 750 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 750 Kč od 11. 3. 2025 do 30. 7. 2026, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, částky 10 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 750 Kč od 31. 7. 2026 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 7. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 758 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. [účet] pod variabilním symbolem [VS].

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 35 750 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, následně navýšený o 10 000 Kč, se splatností do 10. 3. 2025. Za tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 5 750 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky ani poplatek neuhradil. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně. Za zaslané upomínky mu byly naúčtovány upomínací výlohy ve výši 2 000 Kč.

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listin bylo zjištěno následující. Žalobkyně předložila Smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], která byla uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen „smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, telefonní číslo a emailovou adresu. Ve smlouvě bylo sjednáno poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč, jistina spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 3 250 Kč měla být splacena nejpozději do 10. 3. 2025, výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 10 558 %. Ve smlouvě v bodu 2.3 byla sjednána řada poplatků, jako smluvní pokuta 0,1 % denně za každý den prodlení, 500 Kč za výzvu k úhradě, 500 Kč za předání klienta internímu oddělení vymáhání pohledávek, 750 Kč za předání klienta inkasní agentuře, až 1 800 Kč jako účelně vynaložené náklady. V bodě 2.4 jsou uvedeny poplatky za žádost o prodloužení splatnosti půjčky, poplatky činily 15, 25 či 32,5 % aktuálně dlužné jistiny dle délky prodloužení. Dodatkem ke smlouvě ze dne 18. 2. 2025 došlo k navýšení jistiny o dalších 10 000 Kč, celkem 20 000 Kč. Poplatek činil 5 750 Kč a celá půjčka byla splatná 10. 3. 2025. Ke smlouvě doložila žalobkyně rovněž Všeobecné obchodní podmínky coby nedílnou součást smlouvy. Z výpisu z účtu vyplývá převod částky 2x 10 000 Kč dne 16. 2. 2025 a 18. 2. 2025 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Toto potvrzuje i zpráva [právnická osoba]. Žalobkyně dále předložila upomínky dlužného plnění ze dne 17. 3. 2025, 24. 3. 2025, 31. 3. 2025 a 9. 4. 2025. Dle tvrzení žalobkyně byly upomínky odeslány prostřednictvím České pošty, doklady o odeslání doloženy nebyly. Předžalobní výzva ze dne 22. 7. 2026 byla žalovanému zaslána prokazatelně téhož dne, lhůta k úhradě byla žalovanému stanovena 3 dny.

5. Dle ustanovení § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

7. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy označené jako smlouva o úvěru a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z., a to právě s ohledem na jednání žalobkyně a zásadu dobrých mravů. Bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, za který se žalovaný zavázal uhradit poplatek 5 750 Kč, úroková sazba sjednána nebyla, RPSN činila 10 558 %. Soud proto posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr a úroky neodporují dobrým mravům, a dospěl k závěru, že tomu tak je, neboť výše sjednaných úroků a poplatků je zcela nepřiměřená. Je zřejmé, že poplatek za úvěr ve výši 5 750 Kč je defacto příjmem žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky o smluvní úrok. Po přepočtu na roční úrok by tento činil 525 %. V rámci smlouvy pak byla sjednána další řada poplatků uvedených v bodu 4. odůvodnění, které zakládají významnou nerovnováhu mezi účastníky, zejména zpoplatnění každé žádosti o prodloužení splatnosti dalším poplatkem ve výši 15, 25 a 32,5 % z aktuálně dlužné částky, smluvní pokuta a další. Soud má za to, že smluvní poplatek za poskytnutí zápůjčky, který lze považovat za alternativu smluvního úroku, přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb, které lze považovat za běžné a akceptovatelné. Soud proto již jenom z těchto skutečností považuje předloženou smlouvu o spotřebitelském úvěru za rozpornou s dobrými mravy, a tudíž i absolutně neplatnou podle § 588 o. z. Poukazuje rovněž na databázi České národní banky, z níž vyplývá, že v roce 2025 činila obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných v bankovním sektoru domácnostem na spotřebu 7 - 9 % ročně. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. V posuzovaném případě cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvě převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy, přičemž jednotlivá ujednání smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit. Je zřejmé, že bez sjednání neúměrně vysokého poplatku by žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., neboť se příčí dobrým mravům.

13. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, nezabýval se podrobněji tím, zda byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že při zkoumání úvěruschopnosti bylo vycházeno z průměrného příjmu žalovaného ve výši 46 521 Kč a výdajů 13 027 Kč. Příjmy žalovaného byly doloženy výplatními páskami.

14. Jelikož nelze aplikovat ustanovení § 2395 o.z. o úvěru pro absolutní neplatnost smlouvy a bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).

15. Soud zjistil, že z částky 20 000 Kč nebylo dle tvrzení žalobkyně uhrazeno ničeho. Tato částka byla proto žalobkyni přiznána. Pokud jde o úrok z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, vychází soud z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní upomínkou ze dne 22. 7. 2026, která mu byla zaslána doporučeně téhož dne. Za běžného chodu věcí lze předpokládat, že se písemnost dostala do dispozice žalovaného v následujících třech pracovních dnech, tj. do 27. 7. 2026 (pondělí), žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu k úhradě do tří dnů, tj. do 30. 7. 2026. Od 31. 7. 2026 má tak žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal. Žalovaný, který měl ve věci nepatrně větší úspěch (žalobkyně uspěla v částce 20 399,18 Kč – jistina a úrok z prodlení za období od 31. 7. 2026 do vyhlášení rozhodnutí ve výši 399,18 Kč, z požadovaných 42 567,01 – jistina, náklady, smluvní pokuta, a úrok z prodlení za období od 11. 3. 2025 do vyhlášení rozhodnutí ve výši 4 817,01 Kč), žádné náklady řízení neuplatňoval a ani mu žádné náklady v řízení nevznikly.

17. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož byly pochybnosti o nárocích žalobkyně a nebylo zřejmé, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 758 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1 788 Kč a dosud bylo zaplaceno 1 030 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací