Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 454 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 055 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 799 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 454 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o nárok č.[Anonymizováno] 1 tím, že žalovaný byl v období od 21. 2. 2025 do 26. 4. 2025 vlastníkem, popř. provozovatelem osobního automobilu RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], se zdvihovým obsahem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 (dále jen „vozidlo“), které bylo v Centrálním registru vozidel evidováno jako provozované a v uvedeném období k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení příspěvku za uvedenou dobu ve výši 3 055 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť vozidlo nebylo pojištěno 65 dní a denní sazba příspěvku činí 47 Kč.Nárok č. 2 v žalobě žalobkyně odůvodnila tím, že pro totožné vozidlo nebylo žalovaným sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu ani v době od 27. 4. 2025 do 13. 5. 2025, přestože bylo vedeno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Žalobkyně požaduje zaplacení příspěvku za uvedenou dobu ve výši 799 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť vozidlo nebylo pojištěno 17 dní a denní sazba příspěvku činí 47 Kč.Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyní.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Jejich souhlas je dovozen z § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.K nároku č. 1 soud zjistil, že z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] ze dne 15. 5. 2025, upomínky ze dne 8. 8. 2025 a 29. 8. 2025, výpisu z registru silničních vozidel a předžalobní výzvy ze dne 12. 11. 2025 s dokladem o odeslání žalovanému téhož dne se podává, že žalovaný byl v období od 21. 2. 2025 do 26. 4. 2025 provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, na které nebylo po dobu 65 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované, denní sazba příspěvku činí 47 Kč.K nároku č. 2 soud zjistil, že z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] ze dne 8. 8. 2025, upomínky ze dne 4. 11. 2025, výpisu z registru silničních vozidel a předžalobní výzvy ze dne 7. 1. 2026 s dokladem o odeslání žalovanému téhož dne se podává, že žalovaný byl v období od 27. 4. 2025 do 13. 5. 2025 provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, na které nebylo po dobu 17 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované, denní sazba příspěvku činí 47 Kč.
4. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.Podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška“), se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.Podle ustanovení § 6 vyhlášky výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, žalovaný nesplnil svoji povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle citovaného zákona v žalovaném období, tj. po dobu celkem 82 dní, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., který činí 47 Kč denně podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 6 vyhlášky ve výši 2x 300 Kč za každý z uplatněných nároků. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonného postupu § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl. S ohledem na absenci procesní obrany žalovaného rozhodl soud o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni 4 454 Kč.
6. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v aktuálním znění, dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 854 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky § 14b odst. 1 a. t., tedy, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.
8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.