Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 271 Kč, úrok ve výši 28,17 % ročně z částky 10 213 Kč od 26. 3. 2026 do 24. 6. 2026, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 10 213 Kč od 25. 6. 2026 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 213 Kč od 26. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku ve výši 200 Kč, a to na účet č. [účet] vedený u České národní banky, variabilní symbol [VS].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 11 271 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo] (dále i jen „Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka ve výši 27 500 Kč byla dne 19.6.2024 převedena bezhotovostně na účet žalované a částku ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako provizi. Smlouva byla uzavřena distančně prostředky komunikace na dálku, a to za využití verifikační platby v částce 1 Kč, když okamžik připsání 1 Kč na účet žalobkyně se považuje za okamžik uzavření Smlouvy o úvěru.Celková cena za poskytnutí úvěru činí dle Smlouvy o úvěru 40 000 Kč včetně pevně sjednaných úroků, žalovaná tuto částku měla dle smlouvy uhradit ve 25ti měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20.6.2025.Žalovaná se dostala do prodlení se splácením svého dluhu, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru.Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31 000 Kč, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 25.3.2026, kdy neuhrazená část jistiny činila 10 213 Kč, kapitalizovaný úrok pak činil částku 623 Kč. Roční úroková sazba úvěru činí 28,17% Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované.Dluh na účelně vynaložených nákladech činí 100 Kč, kdy za každou písemně odeslanou upomínku je žalovaná dle Smlouvy o úvěru povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč.Dluh na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z částky rovnající se neuhrazenému závazku ze Smlouvy o úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, činí v souladu se Smlouvou o úvěru částku ve výši 335 Kč, jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 10 836 Kč od 26.3.2026 do 25.4.2026.
2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, zůstala zcela pasivní. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud provedl ve výše uvedené věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“). V rámci Smlouvy, která je podepsána žalovanou, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 27 500 Kč, provize zprostředkovateli úvěru činí 2 500 Kč, roční úroková sazba úvěru činí 28,17%, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 44,5%, žalovaná měla uhradit žalobkyni celkem částku 40 000 Kč, a to včetně úroků, v rámci 25 měsíčních splátek po 1 600 Kč. Z dalších ustanovení Smlouvy vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke sjednání žalobkyní tvrzených smluvních pokut a povinnosti k úhradě nákladů za odeslání upomínek dlužného plnění, které soud hodnotí jako přiměřené. Z potvrzení o provedení transakce od ČSOB, a.s. je zřejmé, že částka 27 500 Kč byla dne 19.6.2024 převedena na účet č. [č. účtu], který je ve smlouvě označen jako účet žalované, stejného dne byla převedena částka ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provize. Výpisem z interního systému žalobkyně, výpisem z katastru nemovitostí a prohlášením rodičů žalované (o tom, že žalovaná s nimi žije v jejich bytě), tabulkou posouzení úvěruschopnosti žalované, výplatními lístky žalované za 4/2024 a 5/2024, výpisy z účtu žalované prokazující mimo jiné obdržení výplaty ve čtyřech případech, výpisem z evidence exekucí, výpisem z rejstříku vedených insolvenčních řízení a čestným prohlášením o příjmech, výdajích a závazcích žalované žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně rovněž doložila, že kromě údajů získaných od žalované pracovala rovněž s normativnými výdaji na bydlení, konečnou spotřebu domácnosti, životního minima pro rok 2024 a existenčního minima pro rok 2024. Žalobkyně prokázala, že žalovanou před zesplatněním dluhu vyzvala písemně k úhradě dluhu, a to výzvou ze dne 25.2.2026. Přípisem ze dne 25.3.2026 je oznamováno žalované zesplatnění dluhu, tento přípis je zároveň předžalobní upomínkou, podací arch je z téhož dne.
4. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena Smlouva výše uvedená, žalobkyně prokázala, že přislíbené peněžní prostředky byly žalované poskytnuty. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl závazek v podobě úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v aktuálním znění („Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“), na základě které žalobkyně splnila svojí povinnost poskytnout žalované smluvené peněžní prostředky, přičemž žalovaná svojí povinnost tyto peněžní prostředky vrátit ve sjednaných splátkách společně s úrokem, dosud nesplnila. Žalobkyně tak důvodně v souladu úvěrovou smlouvou a navazujícími úvěrovými podmínkami požádala o okamžité jednorázové splacení úvěrových prostředků. Soud tak žalované splnění jejích povinnosti uložil v tomto rozsudku, přičemž žalobkyně má nárok kromě dlužné jistiny včetně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 836 Kč i na úhradu poplatku za zaslání upomínky (1x 100 Kč) sjednaného ve Smlouvě, a dále na smluvní pokutu v částce 335 Kč platně sjednané v rámci Smlouvy. Žalobkyně má dále nárok na sjednaný úrok dle Smlouvy a úrok z prodlení, oba vycházejí z částky 27 063 Kč od 1.3.2021 do zaplacení. Výše přiznaného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala tvrzené skutečnosti a žaloba byla soudem posouzena jako jako důvodná – viz výrok I tohoto rozsudku.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 271 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ( převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Písemné podání žalobykně ze dne 9.6.2026 považuje soud za doplnění žaloby.
6. Ke splnění uložených povinností stanovil soud třídenní lhůtu od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší, sama žalovaná se k soudu nedostavila a nenavrhla případný splátkový kalendář, který by odrážel její možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedla soudu žádné skutečnosti.
7. Povinnost uložená žalobkyni ve výroku III tohoto rozsudku je dána skutečností, že žalobkyně na soudním poplatku uhradila 800 Kč v souladu s položkou 2 odst. 1 písm. b) přílohy zákona č. 549/1991 Sb. (dále jen „sazebník“). Dle položky 2 odst. 2 sazebníku platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud platební rozkaz ve věci nevydal (neboť v řízení bylo potřeba provést důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru), řídí se poplatková povinnost žalobkyně ustanovením položky 1 sazebníku, dle které činí poplatek za řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 20 000 Kč, 1 000 Kč. Žalobkyni proto zbývá uhradit na soudním poplatku příslušný doplatek. K tomu soud žalobkyni stanovil lhůtu v souladu § 160 o. s. ř., pakliže neshledal důvody pro její prodloužení.