Výrok
I. Osvojitel jako otec osvojuje osvojenkyni od právní moci rozsudku; z matriky se vypouští zápis o [jméno FO].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Osvojitel se domáhal osvojení osvojenkyně, jež se k návrhu připojila.Manželka osvojitele se s otcem osvojenkyně, panem [jméno FO], rozvedla v 2009. Od 2011 bylo výživné pana [jméno FO] k osvojenkyni vymáháno srážkami ze mzdy, pan [jméno FO] s osvojenkyní a 3 dalšími mladšími sourozenci udržoval jen občasný styk, až na výjimky jen telefonický. Manželka s osvojitelem žije 12 let, tento se podílel na výchově těchto dětí, před 7 roky si manželku vzal a bezprostředně poté děti přijaly jeho příjmení. Účastníci řízení s osvojením souhlasili, pan [jméno FO] respektoval přání osvojenkyně.Soud dle § 847 odst. 1 písm. c), d), § 854 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyhověl návrhu osvojení, neboť osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti a osvojil ji jako dítě své manželky. Osvojenkyně ho proto považuje za otce, k panu [jméno FO] takový intenzivní vztah nemá, neboť jsou ve velmi malém kontaktu, proto bylo rozhodnuto, že se v matrice namísto něj zapíše jako otec osvojitel. [jméno FO] se k jednání nedostavil, telefonicky respektoval přání osvojenkyně, z důvodu jeho nezájmu o ni, který by odpovídal postavení otce, proto ani nebylo jeho stanovisko zásadní.Žádný z účastníků ve statusových věcech dle § 23 zákona 292/2013 Sbírky, o zvláštních řízeních soudních, nemá zásadně právo na náhradu nákladů řízení, jež ani přiznat nechtěli.