Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 310 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 010 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 10 310 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 010 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo, které je ve vlastnictví žalované, tovární značky BMW, typ 525 TDS, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka[Anonymizováno], VIN [VIN kód], nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 13.06.2023 do dne 13.11.2023, tj. 154 dní, a přičemž denní sazba v daném případě činí 65 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč představující poplatek spojený s uplatněním pohledávky. Žalovaná přes předžalobní upomínku ničeho neuhradila.
2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
4. Žalovaná byla v rozhodném období vedena jako vlastník a provozovatel vozidla tovární značky BMW, typ 525 TDS, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód] (zjištěno z údajů z evidence registru silničních vozidel k vozidlu RZ [SPZ] ze dne 28.12.2023). Žalobkyně žalované zaslala dne 11.01.2024 výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za nepojištěné období od 13.06.2023 do dne 13.11.2023 ohledně částky 10 310 Kč s tím, aby žalovaný uhradil vypočtenou částku do 60 dnů od doručení. Posledním dnem k úhradě částky 10 010 Kč a zákonné náhrady nákladů 300 Kč byl den 26.03.2024. Předžalobní upomínka ze dne 10.7.2024 ohledně tohoto nároku byla odeslána dne 10.7.2024 (zjištěno z Výzvy ze dne 11.1.2024, Předžalobní výzvy ze dne 10.7.2024 včetně podacího archu).
5. Soud věc posoudil po právní stránce následovně:
6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [Anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [Anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 6 citovaného ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [Anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [Anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [Anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud dospěl k závěru, že žalovaná nesplnila svoji povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla BMW, typ 525 TDS, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 13.06.2023 do dne 13.11.2023, tj. 154 dní, když tímto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do jejího garančního fondu podle § 4 zákona, který činí 65 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně současně splnila svoji povinnost a odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku. Žaloba tak byla podána důvodně. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobě vyhověl.10. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného příspěvku.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 252 Kč (na základě dokladu o tom, že advokát žalobkyně je plátcem DPH). Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně.12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.