Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 520 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná jako cestující MHD nesplnila povinnost vyplývající pro něj ze smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného [právnická osoba]. Při provedené přepravní kontrole dne [datum] se neprokázala pověřené osobě dopravce platným cestovním dokladem a nezaplatila jízdné ve výši 20 Kč a ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, splatných okamžitě po provedené přepravní kontrole, o čemž s ní byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaná svoji povinnost, tj. zaplacení jízdného a přirážky, nesplnila v souladu se sjednanými podmínkami ani v dodatečné lhůtě ode dne provedené kontroly. Vzhledem k tomu, že žalovaná i přes písemnou výzvu žalobce ničeho z dlužné částky neuhradila, představuje její dluh částku 1.520 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a Dopravním podnikem města [právnická osoba], byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, žalovaná však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], soud zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná cestovala MHD v [adresa], konkrétně linkou č. [číslo] ve voze [Anonymizováno], na zastávce [Anonymizováno] – směr [právnická osoba] a neprokázala se žádným jízdním dokladem. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a její přílohy, soud zjistil, že pohledávka byla postoupena Dopravním podnikem města [právnická osoba], žalobkyni.
6. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (zejména dle § 37), dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému.
7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila výše uvedeného dne veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je právní předchůdce žalobkyně a neprokázala se při kontrole platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak vyplývá aktivní legitimace žalobkyně v této věci. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno.
10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 odst. 2 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 520 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 100 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrh ve věci dle § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.