45 C 361/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 455 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 12 155 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo, které je ve vlastnictví žalovaného tovární značky VW, typ [jméno FO], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 04.07.2023 do dne 06.01.2024, tj. 187 dní, přičemž denní sazba v daném případě činí 65 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč představující poplatek spojený s uplatněním pohledávky. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ani poté však na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Česku, ale žalovaný je státním příslušníkem Slovenska, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), ve znění pozdějších předpisů, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat motorové vozidlo registrované na území Česka s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území Česka své bydliště. Jelikož žalovaný provozoval motorové vozidlo registrované v Česku v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové poměry, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalovaný jako fyzická osoba byl vlastníkem vozidla tovární značky VW, typ [jméno FO], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód] (zjištěno z údajů z evidence registru silničních vozidel k vozidlu RZ [SPZ] ze dne 7.3.2024)., které bylo evidováno v centrálním registru vozidel jako provozované, a ke kterému neměl v období od 04.07.2023 do dne 06.01.2024 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovanému zaslala dne 14.3.2024 výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za nepojištěné období od 04.07.2023 do 06.01.2024 ohledně částky 12 455 Kč s tím, aby žalovaný uhradil vypočtenou částku do 60 dnů od doručení (patnáctým dnem po odeslání zásilky a dnem doručení byl den 29.3.2024). Posledním dnem k úhradě částky 12 155 Kč a zákonné náhrady nákladů 300 Kč byl den 28.05.2024. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11.09.2024 (zjištěno z Výzvy ze dne 14.3.2024 včetně dokladu o jejím odeslání, Předžalobní výzvy ze dne 11.9.2024, včetně podacího archu).

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

8. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 6 citovaného ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláři podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla9. Soud dospěl k závěru, že žalovaný nesplnil svoji povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona v období od 04.07.2023 do dne 06.01.2024, tj. 187 dní, když tímto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do jejího garančního fondu podle § 4 zákona, který činí 65 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žaloba tak byla podána důvodně. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a žalobě vyhověl.10. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od 29.5.2024, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného pojistného.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Odůvodnění

1. Soud dne 13.2.2025 vyhlásil rozsudek uvedený ve výroku tohoto usnesení, kterým mimo jiné ve výroku II. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Podáním ze dne 9.4.2025 žalobkyně požádala o opravu výroku II. rozsudku s tím, že je zde nesprávně uvedena výše náhrady nákladů řízení 1 489 Kč, namísto správné částky 2 252 Kč.

2. Soud zjistil, že při vyhlášení rozsudku došlo ke zjevné početní chybě při výpočtu náhrady nákladů řízení, která činí z tarifní hodnoty sporu 12 455 Kč skutečně částku ve výši 2 252 Kč a nikoliv 1 489 Kč, když tato částka by byla náhradou nákladů řízení ve případě tarifní hodnoty do částky 10 000 Kč. Náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky nutné připočítat paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.

3. Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost (chybu v počtech) tímto usnesením opravil.