Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 3 830 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je zaplacení částky 3 830 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 26.4.2023 do zaplacení z titulu nezaplacení faktury č. [číslo] za odvoz a likvidaci odpadu žalované provedené žalobkyní. Žalované jako odběrateli byla vystavena dne [datum] faktura č. [číslo] se splatností 25.4.2023. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, ani poté však na svůj dluh ničeho neuhradila.
3. Vzhledem ke skutečnosti že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky, tj. členského státu EU s bydlištěm v České republice, je pravomoc soudů České republiky dána Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 (Brusel I bis). Podle čl. 7 bod 1 písm. a), b) Nařízení, osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: 1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. V daném případě se jedná o nárok ze smlouvy a služba byla žalované poskytnuta v obvodu Okresního soudu v Sokolově, který je tak věcně i místně příslušný pro rozhodnutí ve této věci. Rozhodné právo je české právo (odkazem na Nařízení Řím I).
4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
6. Žalovaná jako odběratel nezaplatila žalobkyni jako dodavatelce fakturu č. [číslo] za likvidaci a odvoz odpadu žalované, kterou provedla žalobkyně na adrese [adresa], a to dne 6.4.2023, na základě objednávky ze dne [datum]. Faktura byla vystavena dne [datum] a byla splatná dne 25.4.2023. Žalovaná tuto fakturu řádně a včas neuhradila. Následně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 25.7.2024. Ani poté žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.
7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
8. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
9. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva dle ustanovení § 1746 odst. 2 o.z., na základě které se žalobkyně jako dodavatelka zavázala pro žalovanou jako odběratelku provést odvoz a likvidaci odpadu, za což byla žalovaná povinna zaplatit cenu této služby. Žalobkyně provedl odvoz a likvidaci odpadu žalované, a žalovaná cenu za likvidaci a odvoz tohoto odpadu řádně a včas neuhradila. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 830 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci dosud ničeho nezaplatila, ač k tomu byla žalobkyní vyzvána, soud shledal žalobu důvodnou, a této proto zcela vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od 26.4.2023, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti předmětné faktury.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva).
12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.