Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000,35 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000,35 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 171 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 40 000,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel vedl s původním věřitelem jednání o uzavření úvěrové smlouvy, na základě kterých, poskytl původní věřitel žalovanému peněžní částku ve výši 40 000,35 Kč, v platbách dne [datum] částka 5 000 Kč, dne 07.08.2023 částka 15 000 Kč, dne 21.11.2023 částka 20 000,35 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Platby byly identifikovány variabilními symboly [Anonymizováno]. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení za období od 1.07.2025 do zaplacení. Žalovaný byl upomínkou vyzván k úhradě dluhu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila potvrzení o provedené platbě z [datum], 7.08.2023 a 21.11.2023 celkem na částku ve výši 40 000,35 Kč Soud dále dospěl k závěru, že Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18.05.2025 je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.06.2025, kde byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky.Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 40 000,35 Kč, žalovaný před podáním žaloby žalobkyni nic neuhradil, soud tedy částku ve výši 40 000,35 Kč posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.06.2025, písemnost byla žalovanému odeslána téhož dne, v souladu s ustanovení § 573 o. z. se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, tudíž desetidenní lhůta po jejímž uplynutí požaduje žalobkyně úrok z prodlení odpovídá zákonu a od 1.07.2025 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 171 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 601 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000,35 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.