Odůvodnění
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy/dodatku k již existující smlouvě ze dne [datum],na základě které si žalovaný od žalobce koupil [Anonymizováno] 5G Box na splátky ze kupní cenu 5.940,00 Kč včetně DPH. Zaplacení kupní ceny bylo dohodnuto formou 60 měsíčních splátek po 99,00 Kč měsíčně. Na kupní cenu zařízení žalovaný uhradil částku 310,40 Kč. Zbylou část kupní ceny neuhradil. Za toto zařízení žalovaný dluží za 7 měsíční splátky kupní ceny částku 679,60 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 4.950,00 Kč, což je 5.629,60 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování obsahující částky za služby i splátky za koupi [Anonymizováno] 5G Box, došlo k ukončení služeb s účinností ke dni 11.10.2022. Podle článku smlouvy, měl žalobce v případě zrušení služeb možnost doúčtovat žalovanému zbývající část kupní ceny najednou. Doúčtována byla část kupní ceny v částce 4.950,00 Kč.Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“). V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích.Nároky žalobkyně z uzavřené kupní smlouvy soud posuzoval podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Na základě doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky odpovídající kupní ceně za převzaté zařízení dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 5 629,60 Kč, a proto žalobě jako důvodné vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení podle § 1970 o. z, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2015 Sb.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.