Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 639,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 167,32 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 887,87 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 333,41 Kč od 24. 10. 2024 do 13. 1. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 639,87 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 62 733,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [číslo], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr až do výše 100 000 Kč, který byl oprávněn čerpat prostřednictvím Kreditní karty. Úvěr měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,13 % z aktuální dlužné částky, vždy do 20. dne v měsíci. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením úvěru, odstoupila žalobkyně od Smlouvy, čímž se stal úvěr splatným v plné výši dne 9.10.2024. S ohledem na uvedené požaduje žalobkyně po žalovaném uradit zůstatek jistiny 9 887,87 Kč, náklady na vymáhání v částce 900 Kč a smluvní pokutu dle čl. 7.1 Úvěrových podmínek, ve výši 852 Kč. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou „Smlouva o úvěru č. [číslo] ze dne [datum]. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v podobě měsíčních splátek ve výši 2,129 % z úvěrového rámce, tj. 2 129 Kč, sjednaný úrok činí 18,9 % ročně a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 20,6 %. Splátkový kalendář obsahuje výčet a výši jednotlivých splátek. Z dopisu ze dne 9.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 9.10.2024. Předžalobní výzva ze dne 31.10.2024 byla žalovanému zaslána prokazatelně dne 1.11.2024. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle ustanovení § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 100 000 Kč, který se zavázal uhradit včetně sjednaného úroku ve splátkách po 2,129 % z úvěrového rámce, tj. 2 129 Kč. Žalovaný splátky úvěru nesplácel, načež žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný. Žalobkyni vedle nároku na úhradu jistiny a úroku vznikl nárok i na úhradu smluvní pokuty na základě Smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 7.1. ÚP a podkapitoly odst. 7.1. ÚP. Dle Smlouvy a podkapitoly odst. 7.1. ÚP byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500,- Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500,- Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 852 Kč.Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu i včetně nákladů na uplatnění pohledávky v částce 600 Kč, kdy výsledná výše požadovaných Nákladů na vymáhání je tvořena součtem jednotlivých dosud neuhrazených Nákladů na vymáhání označených ve Splátkovém kalendáři.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 639,87 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 273 Kč.