Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 5000 Kč v platbách 3000 Kč dne [datum], 1400 Kč dne [datum] a 600 Kč dne [datum], a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Platby byly identifikovány variabilními symboly [Anonymizováno]. Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.08.2024 postoupena společností [právnická osoba] (původně [právnická osoba].), IČ [IČO], sídlem [adresa] (dále jen "původní věřitel") společnosti [právnická osoba], IČ [IČO]. Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společnosti [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO žalobkyně]. Výzva k plnění před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 7.09.2024, a proto žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od 18.9.2024. Žalobkyně určila datum splatnosti dne 2024-09-17 tak, že k datu odeslání výzvy přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalovaného.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Jak vyplývá ze sdělení České spořitelny a.s. ze dne 14.06.2025, byly na účet žalovaného ve dnech [datum] až [datum] připsány částky v celkové výši 5 000 Kč, zaslané žalobkyní.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z.. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 7.09.2024, která byla žalovanému téhož dne. Následujícího třetího pracovního dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice. Od 18.09.2024 má tedy žalobkyně nepochybně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.,O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.