Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 481,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2.10.2025 domáhá zaplacení částky [PSČ obec] s úrokem z prodlení z částky [PSČ obec] od 28.11.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % a částky 3780 Kč, vše z titulu neplacení úvěru sjednaného prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz dle smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které žalovaný obdržel bezhotovostně stejného dne částku 15 000Kč, kterou se zavázal vrátit společně se 40% úrokem měsíčně z jistiny, což žalovaný nesplnil ani po předžalobní výzvě a dluží tak celou jistinu a příslušenství úvěru. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.
3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaný se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř.
4. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný podepsali komunikačními prostředky na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], kdy žalovanému byla na účet č. [č. účtu] dne [datum] zaslána částka 15000Kč (viz smlouva o úvěru). Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit vedle jistiny úrok ve výši 40% měsíčně z jistiny, RPSN spotřebitelského úvěru činilo dle smlouvy 5524.45 %.(viz smlouva o úvěru). Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného (viz hodnocení důkazů). Žalovaný na půjčku ničeho nesplatil. Úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne 24.11.2024. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 7.8.2025 (viz předžalobní výzva) .
5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto žádné konkrétnější skutečnosti v žalobě netvrdí (obecně uvádí, že posoudila před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy), k prokázání této skutečnosti doložila k žalobě kopii OP žalovaného a výpisy z jeho účtu. Povinnost posoudit úvěruschopnost je však objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak nedoložila a tudíž i neprokázala, že by nějaké prověřovací úkony k ověření úvěruschopnosti žalovaného činila. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výši sjednané odměny a jiném právním posouzení a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.
6. Soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byla žalovanému dne [datum] na účet č. [č. účtu] poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vedle jistiny úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, přičemž RPSN činilo 5 524,45 %. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne 24.11.2024. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 7. 8. 2025.
7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaný jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení §1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalované poskytnuta částka celkem 15 000Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy ve soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu úvěru s dobrými mravy, kdy s ohledem na skutkové závěry a ustálenou judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18) lze uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelských úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu §3, odst. 1, písm. c) a §86 ZSÚ, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o úvěru dle §87 ZSÚ. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. pro nepřiměřenou výši sjednaného úroku a RPSN (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016, 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005, 20 Cdo 3498/2018).
8. Pokud soud učinil závěr o absenci vzniku úvěrového vztahu, potažmo i neplatnosti úvěru, zbývá pak se vypořádat s plněním, které v rámci úvěr žalovaný obdržel a co na ně žalobkyni vrátil. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v souhrnné výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný nevrátil ničeho, posoudil soud takové plnění žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak s ohledem na takto získaný majetkový prospěch ve výši [PSČ obec] vznikla povinnost předmětné peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to i s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 11. 2024. Splatnost byla stanovena na základě písemné výzvy žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení, která byla žalovanému zaslána výzvou ze dne 24.11.2024 (oznámení o zesplatnění). Lhůta k plnění proto uplynula 27.11.2024 a žalovaný se dostal do prodlení (§ 607 o. z., § 1958 o. z., § 1968 o. z.). Lhůta k plnění v rozsudku byla stanovena podle § 160 o. s. ř..
9. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 481,31 Kč, přičemž tato částka představuje 15,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,88 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,12 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 239 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 780 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.