Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 872,54 Kč, úrok ve výši 19,99 % ročně z částky 14 947,67 Kč od 31. 8. 2022 do 14. 11. 2023, úrok ve výši 15 % ročně z částky 14 947,67 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 998,67 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně navrhla uložit žalované povinnost zaplatit jí částku 15 872,54 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne 23. 2. 2021 smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), kterou se zavázala poskytnout žalované téhož dne na její bankovní účet částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas hradit v 54 pravidelných měsíčních splátkách, první splátka byla splatná dne 16. 4. 2021. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím SMS kódu, kdy žalovaná v žádosti o úvěr uvedla své identifikační údaje, požadovanou částku úvěru, požadovanou výši měsíčních splátek, informace o svém příjmu, výdajích a rodinném stavu. Vyplněnou žádost o poskytnutí úvěru poté žalovaná potvrdila zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu, který jí byl žalobkyní zaslán na požadované telefonní číslo. Následně žalovaná žalobkyni předložila dva doklady totožnosti a výpisy z bankovního účtu k ověření úvěruschopnosti. Smlouva samotná byla následně žalovanou podepsána zadáním autorizačního kódu, který jí byl zaslán na požadované telefonní číslo. Po zadání SMS kódu žalovaná potvrdila kliknutím na příslušné tlačítko, že Smlouvu chce podepsat, čímž došlo k jejímu uzavření. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu provedla úhrady v celkové výši 11 288 Kč, z čehož částka ve výši 5 052,33 Kč byla započítána na jistinu, částka ve výši 5 019,67 Kč na úrok, částka ve výši 816 Kč na pojistné a částka ve výši 400 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaná nehradila sjednané splátky úvěru řádně a včas, dostala se dne 16. 8. 2022 do prodlení, přičemž úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni 31. 8. 2022. Oznámení o zesplatnění úvěru a výzva k zaplacení dlužné částky byla žalované zaslána, dlužná částka však ani tak nebyla uhrazena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky 15 872,54 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 947,67, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 373,87 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 51 Kč, dále úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 14 947,67 Kč od 31. 8. 2022 do 14. 11. 2023, úroku 15 % ročně z částky 14 947,67 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 14 998,67 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 %. Ve vztahu k posouzení schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně tvrdila, že žalovaná uvedla, že má čistý příjem ze zaměstnání ve výši 25 000 Kč, zároveň uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Příjem žalované byl ověřen prostřednictvím výpisů z jejího bankovního účtu. Žalovaná současně uvedla měsíční výdaje na domácnost včetně splátek úvěrů 10 000 Kč. Tyto údaje dále žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem, žalovanou lustrovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI, v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. Po zohlednění příjmů a výdajů vypočetla žalobkyně disponibilní příjem žalované ve výši 14 380 Kč a dospěla k závěru, že bude schopna úvěr splácet.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 2. 2021 č. [hodnota], kterou uzavřela žalobkyně jako věřitel se žalovanou jako spotřebitelem, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, pojištěním v měsíční výši 51 Kč a s úroky ve výši 19,99 % ročně (RPSN 23,10 %), a to v měsíčních splátkách po 634 Kč (v nichž je již započítáno sjednané pojistné v měsíční výši 51 Kč) splatných vždy ke každému 16. dni v měsíci, poslední splátka byla stanovena na den 16. 9. 2025. Celkem měla žalovaná uhradit částku ve výši 31 394,41 Kč. Pro případ nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku nebo platbu. Z potvrzení o vyplacení úvěru předloženého žalobkyni soud zjistil, že dne 23. 2. 2021 byla žalobkyní žalované na její bankovní účet zaslána částka 20 000 Kč. Skutečnost, že žalovaná načerpala finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a uhradila částku 11 288 Kč, nebyla konkrétními důkazy nikterak vyvrácena. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má měsíční čistý příjem ze zaměstnání ve výši 25 000 Kč, je svobodná, nemá děti a žije u rodičů. Jako své výdaje uvedla částku 10 000 Kč. Z tohoto potvrzení dále vyplývá, že příjem i výdaje žalované byly ověřeny z bankovního výpisu za období od 1. 11. 2020 do 23. 2. 2021, žalobkyně lustrovala žalovanou v registrech NRKI/BRKI a SOLUS a v insolvenčním rejstříku.
4. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2 395 a následující o. z. Žalovaná vystupovala při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětnou úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření uvedené úvěrové smlouvy. Žalobkyně splnila svou povinnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a před uzavřením smlouvy řádně posuzovala příjmy a výdaje žalované, potažmo její schopnost daný úvěr splácet, když ověřila údaje tvrzené žalovanou oproti výpisům z jejího bankovního účtu. Soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru byla uzavřena platně, neboť i výše sjednaných úroků 19,99 % ročně je v souladu se zákonem a není v rozporu s dobrými mravy.
5. Žalobkyně splnila svou povinnost ze Smlouvy a poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná však svou povinnost ze Smlouvy nesplnila zcela, neboť nehradila splátky úvěru řádně a včas, když uhradila pouze částku 11 288 Kč. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 872,54 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 947,67 Kč, neuhrazených úroků ve výši 373,87 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 51 Kč, dále jí uložil povinnost zaplatit úrok ve výši 19,99 % ročně z částky 14 947,67 Kč od 31. 8. 2022 do 14. 11. 2023, úrok 15 % ročně z částky 14 947,67 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 998,67 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, O nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“). Soud vycházel z tarifní hodnoty 15 872,54 Kč, za jeden úkon právní služby náleží proto žalobkyni odměna ve výši 300 Kč. Dále náklady řízení tvoří 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, neboť zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení jsou tak představovány součtem shora uvedených částek, které soud v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšil o náhradu za DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Náklady řízení jsou dále tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, celkem tedy činí částku 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku k rukám právního zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pro úplnost soud uvádí, že aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně opakovaně podává ke zdejšímu soudu návrhy na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení v této věci je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.