Výrok
I. Žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku stav. parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] o výměře 550 m2 – zastavěná plocha a nádvoří s jeho součástí, tj. domem č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům v [adresa] a části obce [adresa], pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] o výměře 456 m2 – zahrada a pozemku parc. č. [hodnota] v k. [adresa] o výměře 54 m2 – ostatní plocha, se zamítá.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Strakonicích náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, když o konkrétní výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že je vlastníkem pozemku st. p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], jehož součástí je dům č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa], části obce [adresa], a pozemků p. č. [hodnota] a p.č. [hodnota] vše v k.ú. [adresa]. Žalobce tvrdí, že je dlouhodobě psychicky nemocný a léčí se pro bipolární poruchu se závažným průběhem s opakovanými hospitalizacemi pro závažnou mánii. Tvrdí, že i v době relativní remise je hypomanicky naladěn, je lehkovážný, snadno manipulovatelný a není schopen domyslet veškeré důsledky svých rozhodnutí. Na svéprávnosti omezený není. Dne [datum] podepsal darovací smlouvu, kterou daroval shora uvedené nemovité věci žalované. V době podpisu darovací smlouvy nedocházel pravidelně na kontroly do psychiatrické ambulance a neužíval ordinovanou medikaci, byl snadno ovlivnitelný se sníženou sebekontrolou a nedovedl dohlédnout veškerých dopadů svého jednání. Důvodem uzavření darovací smlouvy byla skutečnost, že v době podpisu žil s přítelkyní [jméno FO], která na něj činila nátlak v tom směru, aby nemovité věci převedl do jejího vlastnictví. Z obav, aby nepřišel o své nemovitosti, tyto převedl na žalovanou. Vycházel z toho, že nemovité věci jsou u žalované uschovány a že je může kdykoliv žádat zpět a budou mu vráceny. K nemovitým věcem se choval jako k vlastním, prováděl na nich opravy a investice, žalované zasílal peníze na úhradu daně z nemovitých věcí. Žalobce výslovně uvedl, že namítá neplatnost darovací smlouvy z důvodů duševní nezpůsobilosti a nedomáhá se vrácení daru pro dlouhodobý nezájem o jeho osobu ze strany žalované.
2. Žalovaná žalobu neuznala, uvedla, že se s otcem (žalobcem) dohodli, že nemovitosti budou převedeny na ni s tím, že žalobce bude mít vždy možnost v těchto nemovitostech bydlet. Bylo to za situace, kdy žalobce žil s přítelkyní [jméno FO], která na něj naléhala, aby přepsal nemovitosti na ni. Žalovaná uvedla, že žalobce byl v době darování zcela při smyslech a věděl, co dělá. Žalovaná uvedla, že není pravdou, že by o otce nejevila zájem. V minulosti byli v kontaktu a občas se navštívili, ke změně došlo v důsledku jeho agresivního chování zejména v roce 2023. Zdůraznila, že darované nemovitosti pro ni mají takový význam, že představují bydliště pro žalobce. Dále uvedla, že je svolná k tomu, aby si žalobce zřídil věcné břemeno na předmětných nemovitostech.
3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] uzavřeli darovací smlouvu. Z této darovací smlouvy, v jejímž vyhotovení je uvedeno datum sepisu [datum], soud zjistil, že žalobce jako dárce daroval žalované stavební pozemek p.č. [Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], dále pozemek p. č. [hodnota] a pozemek p. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], zapsané u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa] je zřejmé, že žalovaná je vlastníkem uvedených nemovitostí na základě shora uvedené darovací smlouvy ze dne [datum].
4. Žalobce tvrdil, že v době uzavření darovací smlouvy byl vzhledem ke svému psychickému stavu ovlivnitelný se sníženou sebekontrolou a nedovedl dohlédnout veškerých dopadů svého jednání, proto je darovací smlouva neplatná.
5. Podle § 581 zákona č 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
6. Žalobce navrhl k prokázání tvrzení, že darovací smlouvu uzavřel v duševní poruše, která mu znemožňovala posoudit následky svého jednání, provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, lékařskými zprávami a výslechem ošetřujícího psychiatra [jméno FO]. [jméno FO]. Ze znaleckého posudku a z výpovědi znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, [jméno FO]. [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce trpí dlouhodobě závažnou poruchou afektivity: bipolární poruchou. U žalobce jsou anamnesticky přítomné opakované psychiatrické hospitalizace, není pochyb o periodickém opakování chorobné aktivity, v případě zjištění chorobné nálady s chorobně motivovaným behaviorálním doprovodem není žalobce schopen adekvátně činit právní rozhodnutí. V remisi, tj. v době bez příznakového doprovodu, není důvod z psychiatrického hlediska, pro který by žalobce nebyl schopen právního jednání, žalobcovy kognitivní a exekutivní funkce nejsou chorobně změněny ve smyslu syndromu demence či mentální retardace. V lednu roku 2021, v době podpisu darovací smlouvy, žalobce trpěl bipolární poruchou, porucha byla psychofarmakologicky korigovaná, v remisi, bylo tedy přítomno bezpříznakové období. O léky si žalobce podle dokumentace ošetřujícího psychiatra [jméno FO]. [jméno FO] žádal dne [datum] a další kontrola u lékaře proběhla dne [datum]. V tu dobu byl žalobce plně orientovaný, klidný, v dobré náladě, spokojený. Ze znaleckého posudku a z výpovědi znalkyně soud dále zjistil, že duševní porucha neměla zásadní vliv na žalobcovy rozpoznávací a ovládací schopnosti, které byly u něho plně zachovány. Z výpovědi znalkyně je zřejmé, že měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci ošetřujícího psychiatra [jméno FO]. [jméno FO], spisový materiál a dále provedla klinické psychiatrické vyšetření žalobce, které se vztahovalo anamnestickou explorací k době podpisu darovací smlouvy. Z výpovědi znalkyně soud zjistil, že znalkyně si byla vědoma lékařské zprávy, kterou sepsal [jméno FO]. [jméno FO] dne [datum] pro potřeby advokáta, v níž se uvádí, že i v obdobích relativní remise bývá u pacienta patrné hypomanické ladění, kdy je více lehkovážný, může být snadno manipulovatelný, nedokáže domyslet důsledky svých rozhodnutí, nadměrně utrácí peníze, prodává a nakupuje zvířectvo. V citované zprávě dále [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že v době, kdy žalobce podepsal darovací smlouvu, byl zrovna v období, kdy nedocházel pravidelně na kontroly ambulanci, zřejmě ani neužíval poctivě obdivovanou medikaci, což pak vygradovalo v létě 2021, kdy byla nutná nedobrovolná hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Ohledně rozporu ve zdravotnické dokumentaci mezi průběžnými zprávami z jednotlivých kontrol a uvedenou zprávu z prosince 2023 vypracovanou pro potřeby advokáta, znalkyně přesvědčivě vysvětlila, proč vycházela právě z průběžných lékařských zpráv, nikoli ze shora uvedené zprávy sepsané pro advokáta dne [datum]. Znalkyně vysvětlila, že vycházela z jednotlivých lékařských zpráv tak, jak následovaly chronologicky za sebou a jak byly aktuálně vypracovány při jednotlivých kontrolách žalobce lékařem. Z výpovědi znalkyně ve spojení s lékařskými zprávami [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce si žádal o léky, byl v době shora uvedených kontrol plně orientovaný, klidný, v dobré náladě. Znalkyně dále specifikoval, jak se obecně projevuje bipolární porucha, uvedla, že v rámci klinického psychiatrického vyšetření žalobce, které se vztahovalo anamnestickou explorací k době podpisu darovací smlouvy, nezjistila nic, co by nasvědčovalo atace nemoci či hypomanickému naladění. Vyšetřením nezjistila žádné poruchy paměti žalobce vztahující se k době podpisu darovací smlouvy. V případě, kdy by žalobce byl v akutní fázi bipolární poruchy, musely by být u žalobce přítomny poruchy paměti, neboť pacienti v akutní fázi nemoci si nejsou schopni události vybavit. Žalobce však žádné poruchy paměti nemá, žalobkyně je u žalobce vyšetřením nezaznamenala. Skutečnost, že při konzultaci dne [datum] se žalobce cítil dobře a že dne [datum] byl lucidní, orientovaný, klidný, v dobré náladě a spokojený, vyplývá z lékařských zpráv [jméno FO]. [jméno FO]. Z lékařské zprávy téhož lékaře z [datum] je zřejmé, že i v uvedený den se žalobce cítil dobře, stále byl lucidní, orientovaný a spokojený bez psychotických projevů a bez manických symptomů. Až z lékařské zprávy z [datum] pak vyplývá, že žalobcova tehdejší přítelkyně telefonicky sdělila, že žalobce nebere od března léky, přítelkyně žádala o dřívější kontrolu, která byla v domluvena na [datum]. Ke kontrole se žalobce nedostavil a dne [datum] konstatoval [jméno FO]. [jméno FO] u žalobce manickou dekompenzaci po vysazení medikace. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud ze znaleckého posudku a z výše uvedených lékařských zpráv k závěru, že žalobce byl v době podpisu darovací smlouvy v remisi bipolární poruchy, kterou trpí, jednalo se o bezpříznakové období nemoci. Duševní porucha - bipolární porucha neměla zásadní vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, tyto byly u něj zcela zachovány.
7. Soud jako nadbytečný zamítl důkazní návrh výslechem svědka [jméno FO]. [jméno FO], který se měl vyjádřit k tomu, z jakého důvodu je jeho zpráva ze dne [datum] v rozporu s lékařskými zprávami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Soud vychází z toho, že z výpovědi znalkyně a ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že žalobce byl v době podpisu smlouvy, tj. [datum] v takovém zdravotním stavu, kdy jeho duševní porucha byla v remisi, bez příznaků bipolární poruchy, jeho schopnosti rozpoznávací a ovládací u něj byly zcela zachovány. Znalkyně k tomuto závěru dospěla nejen na základě lékařských zpráv ošetřujícího psychiatra [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] a [datum], které ošetřující psychiatr vyhotovil v daném čase, nikoli s časovým odstupem, tak jak tomu bylo v případě zprávy sepsané pro advokáta ze dne [datum], nýbrž vycházela i z vlastního vyšetření žalobce. Z tohoto psychiatrického vyšetření žalobce, které se vztahovalo anamnestickou explorací k době podpisu darovací smlouvy, znalkyně jednoznačně dospěla k závěru, že žalobce byl v době podpisu darovací smlouvy v remisi duševní poruchy a duševní porucha neměla vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti které byly plně zachovány. Za situace, kdy znalkyně nevycházela výhradně ze zpráv ošetřujícího psychiatra, když uvedené průběžné lékařské zprávy jsou v rozporu s tím, co ošetřující psychiatr uvedl do zprávy pro advokáta s časovým odstupem dne [datum], nýbrž vycházela i z vlastního psychiatrického vyšetření, dospěl soud k závěru, že výslech [jméno FO]. [jméno FO] je nadbytečný, a proto tento důkazní návrh zamítl. K tomu soud pro úplnost uvádí, že lékařské zprávy vyhotovené v rámci jednotlivé kontroly nebo konzultace považuje soud za věrohodné, odpovídající konkrétnímu stavu pacienta více, než zpráva vyhotovená na žádost pacienta pro advokáta s časovým odstupem téměř 2 roky.
8. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobce, ač trpí a v době podpisu darovací smlouvy trpěl duševní poruchou, a to poruchou afektivity – bipolární poruchou, neměla tato duševní porucha na schopnost žalobce právně jednat a uzavřít darovací smlouvu vliv. Nebyl tak naplněn důvod neplatnosti darovací smlouvy ve smyslu § 581 o.z. Soud neshledal ani jiný zákonný důvod, pro který by byla darovací smlouva neplatná. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že ani skutečnost, že žalobce hradil po určitou dobu daň z nemovitostí (resp. zasílal peníze na úhradu daně z nemovitostí žalované) a prováděl potřebné opravy a úpravy nemovitostí, neznamená, že by smlouva byla neplatná a že by to nutně svědčilo o vůli žalobce ponechat si dané nemovitosti ve vlastnictví. Tyto platby a opravy či úpravy lze odůvodnit tím, že žalobce v domě bezúplatně bydlel, jednalo se o jeho bydliště, měl tedy zájem, aby byly v dobrém stavu.
9. Ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, měla by proto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, soud jí proto náhradu nákladů řízení nepřiznal.
10. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobce uhradit státu náhrady nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení státu spočívají ve znalečném, které bylo a které ještě bude vyplaceno znalkyni [jméno FO] [právnická osoba]. Ke dni vyhlášení rozsudku není celková výše znalečného dosud známa, o konkrétní výši nákladů státu, které bude žalobce povinen státu uhradit, proto bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude známá konkrétní výše znalečného.