Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhá po žalované 20 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalované, vyplývající ze skutečnosti, že mezi původním věřitelem žalované, společností [právnická osoba], a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, na základě čehož poskytl původní věřitel žalované celkem 20 000 Kč v platbách 4000 Kč dne 6. 7. 2023, 2000 Kč dne 10. 7. 2023, 4500 Kč dne 11. 7. 2023, 1200 Kč dne 12. 7. 2023, 2700 Kč dne 14. 7. 2023, 2800 Kč dne 17. 7. 2023, 1400 Kč dne 18. 7. 2023, 1400 Kč dne 20. 7. 2023. Úvěrovou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně tvrdí, že pohledávka byla z původního věřitele postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., a následně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] byla žalovaná pohledávka postoupena touto společností na žalobkyni jakožto na nového věřitele.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému stavu.Žalované byla poukázána společností [právnická osoba] na její běžný účet částka ve výši 4000 Kč dne 6. 7. 2023, 2000 Kč dne 10. 7. 2023, 4500 Kč dne 11. 7. 2023, 1200 Kč dne 12. 7. 2023, 2700 Kč dne 14. 7. 2023, 2800 Kč dne 17. 7. 2023, 1400 Kč dne 18. 7. 2023, 1400 Kč dne 20. 7. 2023 prostřednictvím platební brány [jméno FO], jak soud zjistil ze sdělení [právnická osoba] a z výpisů z platební brány [jméno FO]. Nebylo však prokázáno, že pohledávka za žalovanou (z titulu úvěrové smlouvy, bezdůvodného obohacení či jiného) byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a následně na žalobkyni. Součástí obou shora uvedených smluv o postoupení pohledávek je příloha obsahující seznam postupovaných pohledávek, z něhož však nelze dovodit, jaké konkrétní pohledávky byly postoupeny a zda byla postoupena rovněž pohledávka za žalovanou. V seznamu pohledávek jsou postupované pohledávky identifikovány číslem úvěrové smlouvy (když však zároveň není tvrzeno, že by byla konkrétní smlouva o úvěru uzavřena, kterého dne a pod jakým číslem smlouvy), dále seznam obsahuje položku nazvanou Transaction_Mapping, kde jsou u jednotlivých pohledávek uvedeny pouze skupiny písmen netvořící smysluplná slova. Dále seznam obsahuje údaje o produktu, délce zpoždění a výši dlužné částky. Z těchto údajů nelze dovodit, že mezi postupovanými pohledávkami je pohledávka za žalovanou, jejíhož uspokojení se žalobkyně domáhá. Soudu byla žalobkyní dále předložena tabulka, a to bez jakéhokoliv označení, z níž rovněž nelze dovodit, že jde o seznam postupovaných pohledávek, případně to, k jaké smlouvě o postoupení pohledávky se má vztahovat, tabulka není označena jako příloha smlouvy o postoupení pohledávek, není podepsaná, jedná se o pouze o jednoduchou tabulku, která není způsobilá prokázat tvrzení žalobkyně, že pohledávka za žalovanou byla řádně postoupena na žalobkyni. Soud proto po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že je právním nástupcem původního věřitele, na jehož úkor se měl žalovaná obohatit, a neprokázala tedy, že je aktivně procesně legitimována k podání žaloby v této věci. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Pro úplnost soud uvádí, že poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se váže k jednání, proto nemohl soud žalobkyni, která se jednání nezúčastnila, o důkazním břemeni a následcích jeho neunesení poučit.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když v řízení plně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.