Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 31 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 31 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení 31 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalované, vyplývající ze skutečnosti, že mezi původním věřitelem žalované, společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba]), a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, na základě čehož poskytl původní věřitel žalované celkem 31 000 Kč dne 21. 11. 2023. Úvěrovou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně tvrdí, že pohledávka byla z původního věřitele postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., a následně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 22. 5. 2025 byla žalovaná pohledávka postoupena touto společností na žalobkyni jakožto na nového věřitele.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému stavu.Žalované byla poukázána společností [právnická osoba] na její běžný účet částka ve výši 31 000 Kč dne 21. 11. 2023, prostřednictvím platební brány [jméno FO], jak soud zjistil ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] a z výpisů z platební brány [jméno FO]. Nebylo však prokázáno, že pohledávka za žalovanou (z titulu úvěrové smlouvy, bezdůvodného obohacení či jiného) byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a následně na žalobkyni. Součástí smlouvy mezi [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba]) a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. o postoupení pohledávek je příloha obsahující seznam postupovaných pohledávek, z něhož však nelze dovodit, jaké konkrétní pohledávky byly postoupeny a zda byla postoupena rovněž pohledávka za žalovanou. V seznamu pohledávek jsou postupované pohledávky identifikovány číslem úvěrové smlouvy (když však zároveň není tvrzeno, že by byla konkrétní smlouva o úvěru uzavřena, kterého dne a pod jakým číslem smlouvy), dále seznam obsahuje položku nazvanou Transaction_Mapping, kde jsou u jednotlivých pohledávek uvedeny pouze skupiny písmen netvořící smysluplná slova. Dále seznam obsahuje údaje o produktu, délce zpoždění a výši dlužné částky (v anglickém jazyce). Z těchto údajů nelze dovodit, že mezi postupovanými pohledávkami je pohledávka za žalovanou, jejíhož uspokojení se žalobkyně domáhá. Soudu byla žalobkyní dále předložena tabulka, a to bez jakéhokoliv označení, z níž rovněž nelze dovodit, že jde o seznam postupovaných pohledávek, případně to, k jaké smlouvě o postoupení pohledávky se má vztahovat, tabulka není označena jako příloha smlouvy o postoupení pohledávek, není podepsaná, jedná se o pouze o jednoduchou tabulku, která není způsobilá prokázat tvrzení žalobkyně, že pohledávka za žalovanou byla řádně postoupena na žalobkyni. Soud proto po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že je právním nástupcem původního věřitele, na jehož úkor se měla žalovaná obohatit, a neprokázala tedy, že je aktivně procesně legitimována k podání žaloby v této věci. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Pro úplnost soud uvádí, že poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), se váže k jednání, proto nemohl soud žalobkyni, která se jednání nezúčastnila, o důkazním břemeni a následcích jeho neunesení poučit. Jakkoli pak k žalobě je připojen dokument, který se jmenuje smlouva o spotřebitelském úvěru, avšak sama žalobkyně v žalobě uvádí, že není schopná doložit uzavřenou smlouvu, touto se soud tedy blíže nezabýval.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když v řízení plně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.