Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 487 Kč od 20. 8. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci částku 7 974 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 974 Kč od 20. 8. 2022 do zaplacení, dále částku ve výši 3 268,98 Kč, dále úrok ve výši 64,59 % ročně z částky 19 700,75 Kč od 20. 8. 2022 do 12. 9. 2022 ve výši 815,52 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 19 700,75 Kč od 13. 9. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 8. 2022 dosáhne částky 67 449 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku ve výši 24 461 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále částku 3 268,98 Kč a dále úrok ve výši 64,59 % ročně z částky 19 700,75 Kč od 20. 8. 2022 do 12. 9. 2022 ve výši 815,52 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 19 700,75 Kč od 13. 9. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 8. 2022 dosáhne částky 67 449 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne 8. 2. 2022. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen dne 8. 2. 2022. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,59 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 171 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu Oznámení žalobce o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě uvedených údajů bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající se žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Dále žalobce uvedl, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil pouze dne 25. 3. 2022 částku 1 171 Kč, dne 28. 4. 2022 částku ve výši 1 171 Kč a dne 9. 6. 2022 částku ve výši 1 171 Kč. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek 4 a 5. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo dále žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 3, 4 a 5. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 4 splatné dne 14. 6. 2022, k datu 18. 8. 2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 22 863,54 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 20. 8. 2022 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobce uvedl, že žalovaný mu tak dluží částky: částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 22 863,54 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 700,75 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 162,79 Kč) s příslušenstvím, dále smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, dále náhradu nákladů dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 22 863,54 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 20. 8. 2022 do zaplacení, přičemž žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 3 268,98 Kč, dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 700,75 Kč ode dne 20. 8. 2022 do zaplacení. Žalobce uvedl, že dle bodu 2.2 smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 67 449 Kč, což je zohledněno v petitu. Žalovaný dlužné částky neuhradil přesto, že byl upomínán.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru [číslo] z něhož bylo zjištěno, že jako poskytoval úvěru je uvedený žalobce, jako klient žalovaný. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po 1 171 Kč splatných vždy do každého 14. dne v měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činí 64,58 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Z této smlouvy, konkrétně z bodu 6. bylo dále zjištěno, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Z bodu 6. smlouvy bylo zjištěno, že poskytovatel má vůči klientovi právo na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Z bodu 6. smlouvy bylo zjištěno, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále bylo ze smlouvy, a to bodu 1.1 zjištěno, že poskytovatel před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti klienta, který mu v této souvislosti předložil originály platných osobních dokladů, dokladů o příjmu a další doklady a informace požadované poskytovatelem nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Smlouva byla uzavřena dne 8. 2. 2022, přičemž za žalovaného je smlouva podepsána jedinečným kódem. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě dále prokázal oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 3 splátky po 1 171 Kč, a to dne 25. 3. 2022, 28. 4. 2022 a 9. 6. 2022. Tvrzení žalobce je dále prokázáno předsmluvním formulářem, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru. Tvrzení žalobce, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek, je prokázáno výzvou k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 15. 7. 2022 a ze dne 15. 8. 2022, kdy žalovaný byl upozorněn nejprve, že je v prodlení s úhradou splátek úvěru [číslo] následně splátek 4, 5 a 6. Z dopisu ze dne 18. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, neboť se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 24 461 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 8. 2. 2022 byla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě odeslána částka 20 000 Kč.
4. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného prokazoval hodnocením klienta, když z této listiny bylo zjištěno, že pravidelný příjem žalovaného je příjem ze zaměstnání ve výši 19 997 Kč měsíčně s tím, že žalovaný jiný příjmy nemá. U výdajů je uvedeno životní minimum 3 860 Kč, náklady na bydlení 2 603 Kč, celkem tedy výdaje 6 463 Kč, jiné výdaje zde uvedeny nejsou. Jako rezerva je uvedena částka 12 534 Kč. Dále v této listině je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr od 21. 7. 2021 na dobu neurčitou, žije u rodičů a nejvyšší dosažené vzdělání je maturita. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že v lednu 2022 činil příjem žalovaného 22 202 Kč. Z potvrzení o příjmu ze dne 7. 2. 2022, které bylo vyplněno zaměstnavatelem žalovaného, bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činí 19 997 Kč. Dále žalobce své tvrzení prokazoval občanským průkazem žalovaného, prohlášením klienta, výpisem z registru SOLUS, výpisem z databáze NNKI.
5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 a násl. obč. zák. Vzhledem k tomu, že žalovaný vystupoval při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, vztahuje se na předmětnou úvěrovou smlouvu rovněž zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Případné porušení uvedené povinnosti zakotvené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srovnej rozsudek soudního dvora EU 2. senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel).
6. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda žalobce splnil povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v § 86, a to z úřední povinnosti i bez námitky žalovaného. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobce nedůsledně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť žádným způsobem neověřoval výdaje žalovaného, nýbrž se spokojil pouze s tím, co žalovaný uvedl v listině nazvané hodnocení klienta. Žalobce ověřil výhradně příjmy žalovaného, a to výplatní páskou a pracovní smlouvou, žádným způsobem však neověřil výdaje žalovaného, ať už jde o výdaje na bydlení, na dopravu do zaměstnání, záliby, stravu apod. Žalobce se spokojil s tím, že žalovaný uvedl jako jediný výdaj na bydlení částku 2 603 Kč, přičemž na výdajovou stránku připočetl životní minimum ve smyslu zákona č. 100/2006 Sb. o životním a existenčním minimu. Dle názoru soudu je tedy zřejmé, že výdaje žalovaného nebyly zjišťovány a ověřovány dostatečným způsobem. Žalobce se bez dalšího spokojil s tím, co mu tvrdil žalovaný. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto posouzení proběhlo bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je pak skutečnost, že předmětná smlouva odporuje § 580 odst. 1 obč. zák., a je proto neplatná. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému dne 8. 2. 2022 částku 20 000 Kč a žalovaný uhradil žalobci celkem pouze částku 3 513 Kč, je žalovaný povinen vrátit žalobci částku 16 487 Kč podle § 2 991 a § 2 993 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení. Ohledně částky 16 487 Kč soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci tuto částku a současně podle § 1 970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění přiznal soud žalobci úroky z prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle míry rozdílu úspěchu a neúspěchu účastníků, vezme-li soud v úvahu i příslušenství pohledávky, by nárok na náhradu nákladů řízení měl žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.