Výrok
I. [příjmení] [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno manžela], uzavřené dne 14. 5. 2004 před Městským úřadem Strakonice, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo její manželství uzavřené 14. 5. 2004 před Městským úřadem Strakonice rozvedeno. V návrhu uvedla, že z manželství se nenarodily žádné děti a že spolu nežijí od roku 2014, kdy odešla ze společné domácnosti z pracovních důvodů do Prahy, kde žije dodnes, a od roku 2016 má přítele. S manželem nežijí, nestýkají se a nehodlají obnovit manželské soužití.
2. Manžel se k tomuto návrhu připojil.
3. Jelikož manželka je státní příslušnicí Vietnamské socialistické republiky, jde o věc s cizím prvkem s tím, že mezi oběma stranami existuje platná smlouva o právní pomoci publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 98/2014 Sb. Podle článku 20 odst. 2 této smlouvy, jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Podle odst. 4. tohoto ustanovení je v tomto případě příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají, nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Z uvedených ustanovení vyplývá, že jelikož poslední společné bydliště účastníků bylo v obvodu zdejšího soudu, tedy na území České republiky, jsou české soudy příslušné k rozhodování o rozvodu manželství s tím, že podle odst. 2. citovaného článku se toto rozvodové řízení řídí právním řádem České republiky, tedy v tomto případě občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.).
4. V řízení bylo z oddacího listu účastníků zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství 14. 5. 2004 před Městským úřadem Strakonice. Ze shodných účastnických výpovědí a nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že z manželství se nenarodily žádné děti, že spolu účastníci žili do konce roku 2014 ve Strakonicích a manželka poté odešla ze společné domácnosti z pracovních důvodů do [obec], kde žije dodnes a navíc v roce 2016 navázala známost s jiným mužem. Účastníci spolu nežijí, nestýkají se a nehodlají obnovit manželské soužití.
5. Shora prokázané skutečnosti naplňují ustanovení § 755 odst. 1 o. z. a soud považuje toto soužití účastníků za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, v němž nelze očekávat jeho obnovení a proto rozhodl o rozvodu tohoto manželství. Podle § 756 o. z. pak soud shledal příčiny rozvratu v odlišných povahách a názorech účastníků na společné soužití.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení, jde-li o statusovou věc manželskou.