Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 273 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 973 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 15 273 Kč s příslušenstvím, neboť jako vlastník-provozovatel osobního automobilu s objemem válců motoru nad 2 500 cm3, RZ [SPZ], neměl k němu od 23. 1. do 1. 7. 2024, tedy po dobu 161 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti a žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to za období do 31. 3. 2024 a se zákonem č. 30/2024 o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla za období od 1. 4. 2024. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku ve výši 93 Kč ve smyslu prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu tvoří základ tohoto příspěvku částka 14 973 Kč, k níž náleží poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužných 15 273 Kč neuhradil ani přes opakované výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl v řízení nečinný.
3. V řízení bylo ze zprávy Městského úřadu [adresa] z 8. 7. 2025 zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla s objemem válců motoru na 2 500 cm3, RZ [SPZ], byl v období od 23. 1. do 1. 7. 2024 žalovaný. Z informací z registru vozidel a výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 29. 8. 2024 a výpisu z poštovní knihy z téhož data bylo zjištěno, že žalovaný byl jako vlastník a provozovatel shora uvedeného vozidla vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, neboť v období od 23. 1. do 1. 7. 2024, tedy po dobu 161 dnů, k němu neměl pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když tento příspěvek vzhledem k denní sazbě 93 Kč představuje v základu 14 973 Kč, k němu náklady uplatnění 300 Kč, tedy celkových 15 273 Kč. Z upomínky k této výzvě z 20. 11. 2024, včetně dokladu o doručení, bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil. Stejné zjištění pak bylo učiněno z následujících upomínek z 13. 12. 2024, respektive 16. ledna 2025. Z předžalobní výzvy z 14. března 2025, včetně dokladu o doručení pak bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil.
4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 2 500 cm3, RZ [SPZ], neuhradil za období od 23. 1. 2024 do 1. 7. 2024, tedy po dobu 161 dnů, pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to za období do 31. 3. 2024 a dle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla za období od 1. 4. 2024. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku ve výši 93 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., respektive § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve výši 93 Kč denně, představuje základ tohoto příspěvku částka 14 973 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., respektive § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., náleží žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) vyhlášky č. 205/1999 Sb., respektive § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žaloba je tedy co do celkových 15 273 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení ze základu příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad postupoval podle § 14b) advokátního tarifu a na odměně za právní zastoupení přiznal dle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 2 3 x 400 Kč a k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 6 písm. a), vše v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., zvýšené o 21% náhradu za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 315 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 615 Kč.