8 C 190/2024

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že na základě usnesení o udělení příklepu ze dne 13. 6. 2019 a navazujícího vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí se stal žalobce ke dni 17. 10. 2019 výlučným vlastníkem nemovité věci zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k.ú. [adresa] a tam označené jako pozemek - st. parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 79 m2, jejíž součástí je stavba č.p. [č.p.] ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], část obce [adresa] (způsob využití: bydlení). Dnem 17. 10. 2019, tedy dnem, kdy žalobce nabyl vlastnické právo k výše uvedené nemovité věci, vedle svého vlastnického práva k uvedené nemovité věci žalovaný pozbyl rovněž právo tuto nemovitou věc bez dalšího užívat. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 1. 11. 2022, byla žalovanému uložena povinnost vyklidit dotčenou nemovitost ve lhůtě do 5 měsíců od právní moci rozsudku, tedy nejpozději do 1. 4. 2023. Žalovaný rozsudkem stanovenou povinnost nesplnil a předmětnou nemovitou věc stále užívá, a to bez jakéhokoliv právního důvodu.

2. Žalovaný se k doručené žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, přestože byl poučen o tom, že v případě nevyjádření se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto věc projednal a rozhodl pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky, aniž by nařizoval jednání.

4. Soud učinil následující skutková zjištění:

5. Žalobci byl udělen příklep na předmětných nemovitostech usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Žalobce byl následně zapsán jako vlastník do katastru nemovitostí ke dni 17. 10. 2019. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 1. 11. 2022, byla žalovanému uložena povinnost vyklidit dotčené nemovitosti ve lhůtě do 5 měsíců od právní moci rozsudku, tedy nejpozději do 1. 4. 2023. Výše nájemného za předmětné nemovitosti pak dosahuje částky 7 400 Kč v roce 2021, v částce 8 200 Kč v roce 2022 a v částce 9 200 Kč v roce 2023. Negativní tvrzení, že se žalovaný z předmětných nemovitostí nevyklidil, nebylo ze strany žalovaného jakkoliv vyvráceno.

6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud někdo užívá cizí nemovitost bez nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu, jde ve smyslu tohoto ustanovení o protiprávní užívání cizí hodnoty.

7. Jelikož se žalovaný ve lhůtě stanovené v rozsudku Okresního soudu v Prachaticích nevystěhoval, a tudíž neužíval nemovitosti v dobré víře, může se žalobce, jako vlastník nemovitosti, domáhat vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném. Určení výše bezdůvodného obohacení se pak odvíjí od toho, v čem bezdůvodné obohacení spočívá. Tím, že žalovaný neoprávněně užíval cizí nemovitost, ušetří částku, kterou by jinak musel vynaložit na získání práva k užívání nemovitosti, typicky v podobě nájmu. Bezdůvodné obohacení odpovídá částce, kterou takto ušetřil, tedy obvyklému nájemnému nemovitosti.

8. Žalobce prokázal, že výše nájemného obvyklého v místě a čase dosahuje částky 7 400 Kč měsíčně. Výše bezdůvodného obohacení za období od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 tak dosahuje částky 88 800 Kč, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení.

9. Z ustálené judikatury plyne, že splatný může být pouze existující závazek (srov. rozsudek ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 33 Odo 780/2001, a dále např. rozsudek ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. 30 Cdo 2272/2009). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (§ 563 obč. zák.) [k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005]. Výzva podle § 563 obč. zák. může vyvolat splatnost jen u takové pohledávky, která již existuje. Jedině v souvislosti s existující (již vzniklou) pohledávkou může mít žádost o splnění právní význam (srov. rozsudek ze dne 14. prosince 2005, sp. zn. 25 Cdo 423/2005). Výzva podle § 563 obč. zák. mohla způsobit splatnost pohledávky teprve poté, co již tato pohledávka existovala (výzvy učiněné před vznikem pohledávky jsou bez právního významu).

10. Podle § 573 o. z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. V daném případě žalobce oznámil žalovanému dne 27. 1. 2024, že neoprávněně užívá nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a tudíž na jeho straně dochází k bezdůvodnému obohacení tím, že tyto nemovitosti nadále užívá. Žalovaný se tak se splácením bezdůvodného obohacení dostal do prodlení dne 28. 1. 2024. Za této situace, kdy žalovaný nezaplatil předmětnou částku ve lhůtě splatnosti, je v prodlení s plněním dluhu, a je proto povinna hradit rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému uhradit žalovanou částku s úrokem z prodlení v zákonné.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 556,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 552 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 800 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 88 800 Kč ve výši 3 124,80 Kč.

Odůvodnění

1. Soud v této věci rozhodl rozsudkem uvedeným ve výroku tohoto usnesení o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 88 800 Kč s příslušenstvím.

2. Ve výroku II. rozsudku soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši, která měla být specifikována v písemném vyhotovení rozsudku. Soud tak omylem převzal výrok z protokolu o vyhlášení rozsudku, aniž by obsahoval konkrétní částku. V odůvodnění rozsudku však soud řádně vyčíslil přiznané náklady řízení ve výši 21 556,80 Kč a jejich přiznání náležitě odůvodnil.

3. Podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozsudku nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

4. Za dané situace soud postupoval v souladu s § 164 o. s. ř. a zjevnou nesprávnost spočívající v nevyčíslení nákladů řízení ve výroku II. odstranil tímto opravným usnesením.