Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 320 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 512 Kč od 4. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 649 Kč tyto k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 5. 2025 jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá se žalobkyně, aby byla žalované uložena povinnosti zaplatit žalobkyni dlužnou cenu dodané elektrické energie. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou uzavřela dne 13. 3. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota] pro odběrné místo na adrese [adresa], kterému přiřadila číslo [hodnota], na jejímž základě zahájila dodávky elektřiny dne 21. 4. 2018. Žalovaná nezaplatila cenu dodávky elektřiny za období za období ode dne 13. 4. 2023 do dne 10. 4. 2024, kterou žalobkyně uplatnila u žalované fakturou č. [hodnota], na částku 15 320 Kč splatnou dne 29. 4. 2024, a za období ode dne 11. 4. 2024 do dne 4. 2. 2025, kterou žalobkyně uplatnila u žalované fakturou č. [hodnota], na částku 5 512 Kč splatnou dne 3. 3. 2025. Faktury byly žalované zaslány v souladu se smlouvou a v souladu s nastavením v systému žalobce v elektronické podobě na e-mailovou adresu žalované [e-mail], a to dne 15. 4. 2024 a dne 17. 2. 2025. Žalobkyně ukončila dodávky do odběrného místa dne 4. 2. 2025.
2. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná.
3. Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání podle § 115a zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených písemných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a soud měl za to, že žalovaná s tímto postupem také souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: ze Smlouvy o poskytování služeb elektřina soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně s žalovanou pod jejím rodným příjmením, odběrné místo [Anonymizováno] na adrese [adresa], s měsíčním placením záloh ceny odebrané elektřiny, smlouva byla uzavřena dne 13. 3. 2018, její součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky poskytování služeb a ceník; z Vyúčtování za elektřinu za období 13.04.2023 - 10.04.2024 soud zjistil, že žalované je adresováno vyúčtování vystavené dne 15. 4. 2024 na částku 15 320 Kč, a to jako nedoplatek při zohlednění celkové ceny elektřiny 28 252,35 Kč, s popisem složek cen za silovou elektřinu, cenu za distribuci a daň z elektřiny, a celkově zaplacených zálohách 22 740 Kč, jde současně o daňový doklad (č. [hodnota]); z Vyúčtování za elektřinu za období 11.04.2024 - 04.02.2025 soud zjistil, že žalované je adresováno vyúčtování vystavené dne 17. 2. 2025 na částku 5 512 Kč, a to jako nedoplatek při zohlednění celkové ceny elektřiny 34 680,49 Kč, s popisem složek cen za silovou elektřinu, cenu za distribuci a daň z elektřiny, a celkově zaplacených zálohách 19 360 Kč, jde současně o daňový doklad (č. [hodnota]); z Výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývá žalovanou k zaplacení shora uvedených částek; z Potvrzení o podání soud zjistil, že dne 16. 4. 2025 byla podána zásilka pro žalovanou pod č. [anonymizováno]; z Přerušení dodávky elektřiny soud zjistil, že dne 31. 12. 2024 adresuje žalobkyně žalované oznámení o tom, že z důvodu opakovaného neplnění povinnosti platit cenu elektřiny přistoupí žalobkyně k ukončení dodávek elektřiny.
5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) „Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby , oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.“ podle odst. 12 „Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.“podle § 12b odst. 2 energetického zákona „Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.“podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“podle § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se zavázala žalobkyně dodávat žalované, do odběrného místa na adrese bydliště žalované, elektřinu a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit cenu podle skutečné spotřeby v souladu s ceníkem, který byl součástí smluvních ujednání. Dodávky elektřiny probíhaly od zahájení dodávky dne 21. 4. 2018 do 4. 2. 2025, za tuto dobu žalovaná platila zálohy na cenu elektřiny. Ve shora vymezených vyúčtovacích obdobích však byla cena elektřiny dle skutečné spotřeby vyšší, než byla výše zaplacený záloh v těchto obdobích. Žalované tak vznikla povinnost doplatit na cenu elektřiny do výše skutečné spotřeby. Žalovaná tak neučinila ani k výzvě žalobkyně a výzvě jejího právního zástupce, žalovaná nakonec ani neprojevila žádnou procesní obranu proti nároku, který takto vznesla žalobkyně, ačkoli soud žalované doručil žalobu do vlastních rukou dne 16. 2. 2025. Důvodnost nároku není pak závislá na tom, zda došlo k ukončení dodávek elektřiny do odběrného místa žalované, podstatné je, že žalobkyně vyúčtovala nedoplatek ceny skutečné spotřeby a vyzvala k jeho zaplacení žalovanou.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 834 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 832 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy celkem 1 815 Kč.