Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.177 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.978,07 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek v částce 82 Kč.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 35.993,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 30.000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 5.993,68 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný uhradil celkem pouze 16.823 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. Žalobkyně doplněním žaloby ze dne [datum] sdělila soudu, že předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, a to pomocí informací z dlužnických registrů a tvrzení o příjmech a výdajích žalovaného, žalobkyně ovšem nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně také vzala žalobu zpět co do částky 8.838,61 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný tuto částky uhradil již před podáním žaloby, soud řízení co do této částky usnesením č. j. [spisová značka] zastavil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byla zcela nečinný.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala tuto smlouvu s žalovaným dne [datum] prostřednictvím použití elektronických prostředků. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 13.900,48 Kč, a to nejpozději do [datum].
5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku ve výši 30.000 Kč, na účet číslo [č. účtu].
6. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je veden na jméno žalovaného.
7. Z předžalobní výzvy k okamžité náhradě dluhu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 27.554,88 Kč.
8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podepsaly dne [datum] písemnou smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informovaným přípisem předaným k poštovní přepravě dne [datum], zároveň byl vyzván k uhrazení dlužné částky.
10. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum].
11. Z dalších listin předložených žalobcem soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.
12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 30.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit společně s úrokem ve výši 13.900,48 Kč nejpozději do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku ve výši 30.000 Kč, na účet žalovaného. Žalovaný uhradil pouze částku 16.823 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, dopisem odeslaným dne [datum] bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“.
19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a soudu sdělila, že nedisponuje žádnými listinnými doklady k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Pouze sdělila, že žalovaného lustrovala v interních i externích databázích. Soud tedy nemohl prozkoumat, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala výdajovou a příjmovou stránku žalovaného. Žalobkyně tak nemohla dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala na jeho bankovní účet dne [datum] částku ve výši 30.000 Kč, přičemž žalovaný uhradil na svůj dluh částku 16.823. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možnosti uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 13.177 Kč. Soud proto zavázal žalovaného, aby žalobkyni zaplatil částku 13.177 Kč.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalovaný, která byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.
21. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalovaného nebyl shledán důvod.
22. Žalobkyni se vrací soudní poplatek v částce 82 Kč dle § 10 odst. 3, 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.