Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2.815 Kč k rukám její zástupkyně [Jméno advokátky], do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její bankovní účet úvěr ve výši 20.000 Kč, a to v jednotlivých platbách dne [datum] ve výši [právnická osoba] Kč, dne [datum] ve výši 1.700 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 12.700 Kč a dne [datum] ve výši 3.100 Kč. Smlouvu se nepodařilo žalobkyni dohledat a z tohoto důvodu požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná získala majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, když právní předchůdkyně žalobkyně plnila, aniž by to byl platný závazek, dle platné smlouvy o úvěru, a má tedy právo na vrácení toho, co plnila, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované ve shora uvedených dnech shora uvedené částky. Celkem tak zaslala částku ve výši 20.000 Kč.
5. Ze sdělení [právnická osoba]., bylo zjištěno, že předmětný účet je veden na jméno žalované.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, podepsaly dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek, když dne [datum] byla uzavřena také smlouva o postoupení pohledávek, na základě, které původní věřitel postoupil pohledávku právnímu předchůdci žalobkyně. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne [datum] s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou informoval o postoupení předmětné pohledávky a dále ji vyzval k uhrazení celé dlužné částky do [datum]. Výzva byla předána k poštovní přepravě.
8. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.
9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její bankovní účet úvěr ve výši 20.000 Kč, a to v jednotlivých platbách dne [datum] ve výši [právnická osoba] Kč, dne [datum] ve výši 1.700 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 12.700 Kč a dne [datum] ve výši 3.100 Kč. Smlouvu se nepodařilo žalobkyni dohledat a z tohoto důvodu požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná získala majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, když právní předchůdkyně žalobkyně plnila, aniž by to byl platný závazek, dle platné smlouvy o úvěru, a má tedy právo na vrácení toho, co plnila, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši.
13. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované ve dnech uvedených v žalobě zaslala na její bankovní účet celkem částku ve výši 20.000 Kč, přičemž dle žalobkyně žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 20.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum].
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).
15. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.
16. V souladu se zákonem o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších novel, soud vyměřil doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. V tomto případě soudní poplatek představuje částku ve výši 1.000 Kč.