Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 902.181,38 Kč od [datum] do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po 15.000 Kč splatných vždy k 15. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, v případě nezaplacení, byť jediné ze splátek řádně a včas.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 114.365 Kč, k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 902.181,38 Kč s příslušenstvím, s tím, žalobkyně s dlužníkem [jméno FO] narozeným [datum] uzavřela dne [datum] smlouvu o stavebním spoření č. [hodnota]. Na základě této smlouvy uzavřeli dlužník a žalovaná s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] do výše 1.000.000 Kč. Úvěr byl dlužníkem a žalovanou celý vyčerpán, dlužník a žalovaná byli povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.916,67 Kč počínaje prvním dne čerpání meziúvěru. Od [datum] byli dlužník a žalovaná povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru ve výši 4.083,83 Kč měsíčně. Dále byli dlužník a žalované povinni provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 3.600 Kč na vkladový účet stavebního spoření číslo [hodnota]. Dlužník dne [datum] zemřel a žalovaná dál řádně nehradila sjednané splátky. Žalobkyně z tohoto důvodu rozhodla o odstoupení od smlouvy a úvěr se stal ke dni [datum] splatným. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila a ke dni podání žaloby činí dlužní částka 902.181,38 Kč.
2. Ve věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz č. j. EPR [č. účtu] -[Anonymizováno], proti kterému podala žalovaná řádný odpor, ve kterém tvrdila, že je pravdou, že manžel žalované [jméno FO] uzavřel v návrhu žalobkyně uvedou úvěrovou smlouvu stavebního spoření č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalovaná byla spoludlužníkem. Téhož dne bylo povoleno inkaso ve prospěch účtu žalobkyně, a to ke každému 20. dni v měsíci. Dne [datum] manžel žalované [jméno FO] zemřel. Poslední inkaso z předmětného účtu bylo provedeno dne [datum] a poté z důvodu zahájení řízení o pozůstalosti již prováděno nebylo. Po smrti [jméno FO] bylo zahájeno řízení o pozůstalosti, které bylo ukončeno usnesením Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] 90 ze dne [datum] s nabytím právní moci dne [datum]. Po celou dobu řízení o pozůstalosti neprobíhalo inkaso pro splácení úvěru a vkladů dle smlouvy o stavebním spoření, neboť ze zákona v průběhu tohoto řízení není možno platby provádět. V pátek dne [datum] nabylo právní moci usnesení o pozůstalosti a téhož dne navštívila žalovaná pobočku žalobkyně v [adresa], kde požadovala výplatu zůstatku stavebního spoření a dále žádala, aby předmětná úvěrová smlouva byla změněna co do subjektů a jediným účastníkem byla ona s úmyslem dále splátky úvěru hradit. Žalované bylo pracovnicí žalobkyně řečeno, že ke změně smlouvy co do subjektu dojde v průběhu 2 až 3 měsíců a bude jí stanovena nová výše splátek. Žalovaná tedy čekala na to, až bude žalobkyní o tomto vyrozuměna, aby mohla dále úvěr splácet. Přestože s prostředky na účtu, ze kterého bylo od [datum] inkaso prováděno, bylo možno volně nakládat, žalobkyně částky nestrhávala. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že z důvodu úmrtí klienta, manžela žalované, přistoupí žalobce k odstoupení od smlouvy z důvodu úmrtí, dále že žalobkyně uplatnila zástavní právo k pohledávce s tím, že celý zůstatek na účtu stavebního spoření ve výši 94.688,07 Kč byl použit k částečnému splacení pohledávky a vyzval ji k jednorázovému splacení částky 902.181,38 Kč. Žalobkyně nestanovila žalované výši splátek a též neprováděla inkaso, ačkoliv dle tak mohla činit. Z důvodu prodlení na straně žalobkyně tedy žalovaná neprováděla splátky úroků úvěru a nečinila pravidelné vklady. Odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy tedy bylo v rozporu s úvěrovými podmínkami žalobkyně a je tedy neplatné. Žalovaná se se splátkami úvěru dostala do prodlení z důvodu prodlení na straně žalobkyně. Jednání žalobkyně je též v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na neplatnost odstoupení od úvěrové smlouvy smlouva nadále trvá a žaloba žalobkyně je nedůvodná.
3. Na jednání dne [datum] samosoudkyně navrhla vydání částečného rozsudku pro uznání z důvodu, že žalovaná nerozporuje výši a důvod žalované částky, když rozporuje pouze úroky z prodlení, neboť se dle jejího názoru do prodlení nedostala. Jedná se tedy o věc spornou, o které je možné rozhodnout v dalším řízení stejně jako o nákladech řízení. Žalobkyně s vydáním částečného rozsudku pro uznání souhlasila. Částečným rozsudkem pro uznání ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 902.181,38 Kč s úrokem ve výši 4,90 % ročně z částky 902.181,38 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10.000 Kč. Vzhledem k částečnému rozsudku pro uznání, ve kterém se rozhodlo o jistině úvěru se soud v konečném rozsudku zabývá pouze příslušenstvím, tedy jedinou spornou otázkou, zdali se žalovaná dostala se splacením úvěru dne [datum] do prodlení.
4. Ze smlouvy o stavebním spoření č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně s dlužníkem [jméno FO] narozeným [datum] uzavřela dne [datum] smlouvu o stavebním spoření č. [hodnota]. Na základě této smlouvy uzavřeli dlužník a žalovaná s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] do výše 1.000.000 Kč. Úvěr byl dlužníkem a žalovanou celý vyčerpán, dlužník a žalovaná byli povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.916,67 Kč počínaje prvním dne čerpání meziúvěru. Součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky smlouvy ze stavebního spoření [právnická osoba] spořitelny a Obecné úvěrové podmínky [právnická osoba] spořitelny.
5. Z obecných úvěrových podmínek bylo zjištěno, že dle písm. J odst. 1 písm. a) a písm. g) případem porušení povinnosti je skutečnost, že je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěrů ze stavebního spoření, nebo jedné také splátky po dobu 3 měsíce, porušením povinnosti je také skutečnost, že dlužník, nebo spoludlužník zemře. Dále bylo z úvěrových podmínek zjištěno, že pokud nastane a trvá porušení podmínek může žalobkyně dle písm. J odst. 2 písm. b) odstoupit od úvěrové smlouvy, přičemž účinnost odstoupení nastává dnem doručení listiny od odstoupení, odstoupením se stává pohledávka včetně příslušenství splatnou. Dle písm. J. odst. 3 nemá žádná ze smluvních stran právo vypovědět úvěrovou smlouvu nebo od ní odstoupit, plní-li druhá strana řádně své povinnosti vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy. Dle písm. J. odst. 4, při prodlení dlužníka s plněním dluhu bude žalobkyně uplatňovat úroky z prodlení v zákonné výši.
6. Z usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno FO] dne [datum] zemřel, dle uvedeného usnesení a dohody dědiců žalovaná uhradí pohledávku z úvěrové smlouvy č. [hodnota].
7. Z výzvy k jednorázovému plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 902.181,38 Kč, a to z důvodu smrti hlavního dlužníka.
8. Z výzvy k jednorázovému plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně znovu vyzvala žalovanou k úhradě částky 902.181,38 Kč, a to z důvodu smrti hlavního dlužníka.
9. E-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobkyní soud zjistil, že žalovaná požádala o posun splatnosti zděděného úvěru alespoň o tři týdny z důvodu komplikací s prodejem dom, které budou brzy vyřešeny. Dále žalovaná navrhla uhradit částku 600.000 Kč ihned a zbytek rozložit do měsíčních splátek po 3.000 Kč až 4.000 Kč. Žalobkyně odpověděla, že její preferovanou možností je úhrada pohledávky ihned. Pokud to není možné žalobkyně od smlouvy odstoupí. Následně by bylo možné uzavřít notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti za žalobkyní navržených podmínek.
10. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně od smlouvy ke dni [datum] odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 902.181.,38 Kč.
11. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné částky.
12. Z dalších listin soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.
13. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s dlužníkem [jméno FO] narozeným [datum] uzavřela dne [datum] smlouvu o stavebním spoření č. [hodnota]. Na základě této smlouvy uzavřeli dlužník a žalovaná s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] do výše 1.000.000 Kč. Úvěr byl dlužníkem a žalovanou celý vyčerpán, dlužník a žalovaná byli povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.916,67 Kč počínaje prvním dne čerpání meziúvěru. Součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky smlouvy ze stavebního spoření [právnická osoba] spořitelny a Obecné úvěrové podmínky [právnická osoba] spořitelny. Dle písm. J odst. 1 písm. a) a písm. g) je případem porušení povinnosti skutečnost, že je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěrů ze stavebního spoření, nebo jedné také splátky po dobu 3 měsíce, porušením povinnosti je také skutečnost, že dlužník, nebo spoludlužník zemře, pokud nastane a trvá porušení podmínek může žalobkyně dle písm. J odst. 2 písm. b) odstoupit od úvěrové smlouvy. Dlužník dne [datum] zemřel, dle usnesení soudu a dohody dědiců žalovaná uhradí pohledávku z úvěrové smlouvy č. [hodnota]. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k úhradě dlužné částku, a to s ohledem na úmrtí dlužníka. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy ke dni [datum] odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 902.181,38 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k úhradě celé dlužné částky.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
16. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
17. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 8 odst. 1 o stavebním spoření a státní podpoře závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce. Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření.
21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně s dlužníkem [jméno FO] narozeným [datum] uzavřela dne [datum] smlouvu o stavebním spoření č. [hodnota]. Na základě této smlouvy uzavřeli dlužník a žalovaná s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] do výše 1.000.000 Kč. Dlužník dne [datum] zemřel a dle usnesení soudu a dohody dědiců žalovaná uhradí pohledávku z úvěrové smlouvy č. [hodnota]. Dle § 8 odst. 1 o stavebním spoření a státní podpoře došlo k zániku stavební smlouvy a žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami smlouvy požadovala uhrazení celé dlužné částky a žalovanou opakovaně k této úhradě vyzývala. Následně žalobkyně dopisem ze dne [datum] ke dni [datum] od smlouvy odstoupila a žalovaná tedy byla od [datum] s prodlením s úhradou celé dlužné částky. Jelikož tedy žalobkyně byla od [datum] v prodlení. Žalovaná sice tvrdila, že k odstoupení došlo v rozporu s dobrými mravy, žalobkyně ovšem od smlouvy odstoupila v souladu se zákonem i obchodními podmínkami s kterými žalovaná souhlasila. Navíc žalovanou opakovaně o zesplatnění upozorňovala a nabízela žalované smírné řešení věci ke kterému nakonec nedošlo. Žalované dále tvrdila, že k prodlení došlo z důvodu na straně žalobkyně, jelikož žalovaná chtěla splátky platit, žalobkyně si ovšem nestrhávala inkaso, dále tvrdila, že s žalobkyní řešila způsob úhrady dluhu, k tomuto ovšem neposkytla soudu žádné důkazy i přes výzvy soudu. Žalovaná se tedy dostala dne [datum] do prodlení a soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. uvedeno a zavázal žalovanou zákonný úrok z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z zaplatit.
22. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., a to s ohledem na výši dluhu, současnou osobní a příjmovou situaci žalované. Soud tedy uložil uvedenou povinnost splnit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 15.000 Kč, vždy k 15. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení, byť jediné ze splátek řádně a včas.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 114.365 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 36.088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 902.181,38 Kč sestávající z částky 11.940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 11.940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 11.940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 11.940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 11.940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3.342 Kč za 272 ujetých km v částce 2.142 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1.200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 64.692 Kč ve výši 13.585 Kč.