Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 52.382 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 52 382 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 11.046 Kč k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 52.382 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že je vlastníkem bytové jednotky v obci [adresa]. S žalovanou uzavřel ohledně této bytové jednotky nájemní smlouvu dne [datum]. Na základě této smlouvy žalovaná byt užívala a zavázala se platit žalobci nájemné a zálohy na služby. Žalobce s žalovanou podepsali dne [datum] listinu nazvanou uznání dluhu a dohoda o splátkách. Žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 52.832 Kč co do důvodů a výše a zavázala se ho splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4.000 Kč. Žalovaná ovšem neuhradila hned první splátku a z tohoto důvodu se stal dluh splatný k [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k uhrazení celé dlužné částky, žalovaná neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci byla zcela nečinná.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z uznání dluhu a dohody o jeho splátkách bylo zjištěno, že žalovaná touto listinou uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 52.382 Kč, a to za nájem a služby za období od února do poloviny [Anonymizováno] 2024 a za vyúčtování služeb za rok 2023. Žalovaná se zavázala tento dluh splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4.000 Kč. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalobce a žalovaná listinu podepsali dne [datum] a podpisy jsou úředně ověřeny.
5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podací stvrzenkou bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby upomínal žalovanou k uhrazení dlužné částky.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem bytové jednotky v obci [adresa]. Nájemní smlouvu ze dne [datum] žalobce s žalovanou podepsali nájemní smlouvu ohledně této bytové jednotky a žalovaná se za užívání bytové jednotky zavázala platit nájemné a zálohy za služby. Smluvní strany podepsali dne [datum] dohodu o uznání dluhu a jeho splácení, ve které žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 52.382 Kč, který vznikl vyúčtováním služeb za rok 2023 a neuhrazeným nájemným a záloh služeb za období od [Anonymizováno] do poloviny [Anonymizováno] 2024. Žalovaná se zavázala dluh splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4.000 Kč, první splátka byla splatná dne [datum], žalovaná ovšem neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum].
7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je vlastníkem předmětné bytové jednotky, ohledně které s žalovanou podepsal smlouvu o pronájmu. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy za služby. Žalovaná dne [datum] podepsala uznání dluhu dohodu o jeho splácení. Žalovaná svým podpisem na listině uznala svůj dluh vůči žalovanému co do důvodu i výše 52.382 Kč. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem. Zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musí to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Předložená listina splňuje všechny náležitosti předepsané pro tento právní úkon dle ust. § 2053 a násl. o. z., a tím byla založena vyvratitelná domněnka, že v době uznání trval závazek žalované doplatit žalobci dlužnou částku, která činí 52.382 Kč. Žalovaná tuto domněnku žádným způsobem nevyvrátila ani neprokázala, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobci také vznikl nárok na úrok z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne [datum], když dluh se stal splatným dne [datum].
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.046 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.096 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52.383 Kč sestávající z částky 3.220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1.610 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.
11. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.