Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 000 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 120,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 120,76 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 410 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokátky], se sídlem [adresa].
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku ve výši 480 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 48 120,76 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 35 000 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 13 120,76 Kč do [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.
2. Usnesením ze dne [datum], č.j.- [spisová značka] vyzval soud žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení o tom, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně splnila zákonnou povinnost ověřit schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, tvrdila, jaké dokumenty si právní předchůdkyně žalobkyně od žalované vyžádala a jakými konkrétními údaji se v rámci svého hodnocení schopnosti splácet zabývala a k těmto tvrzením označila a předložila důkazy. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně podáním ze dne [datum], ve kterém krom obecné proklamace postupu hodnocení schopností splácet úvěr, žádná konkrétní tvrzení ve vztahu k hodnocení schopností žalované splácet úvě neuvedla.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.
4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala tuto smlouvu s žalovanou dne [datum] prostřednictvím použití elektronických prostředků. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 16 217,28 Kč, a to do [datum].
6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku ve výši 35 000 Kč na účet číslo [č. účtu].
7. Ze výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že účet je veden na jméno žalované. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] zaslala na tento účet dne [datum] částku ve výši 35 000 Kč.
8. Z předžalobní výzvy k okamžité náhradě dluhu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 48 895,12 Kč.
9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku k této smlouvě a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podepsaly dne [datum] písemnou smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informovaným přípisem předaným k poštovní přepravě dne [datum], zároveň byla vyzván k uhrazení dlužné částky.
11. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum].
12. Z výpisu z účtu žalované [č. účtu] za období od [datum] do [datum], že na počátku období byla žalovaná v mínusu, čerpala úvěr od [Anonymizováno] ve výši 16 000 Kč, od [Anonymizováno] ve výši 14 000 Kč a včetně vkladů a plateb od fyzických osob a sázkových společností byl celkový příjmový obrat za dané období 171 576 Kč a z účtu celkem odešlo 155 330,10 kč, když odchozí platby byly hojně realizovány na hry a sázky.
13. Z dalších listin předložených žalobcem soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.
14. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] a žalovaná dne [datum] podepsaly smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit společně s úrokem ve výši 16 217,28 Kč do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku ve výši 35 000 Kč na účet žalované číslo [č. účtu]. Žalovaná neuhradila na poskytnutý úvěr ničeho, a to i přes upomínky předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dopisem odeslaným dne [datum] bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“.
21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr a soudu sdělila, že nedisponuje žádnými listinnými doklady k prokázání úvěruschopnosti žalované. Pouze sdělila, že žalovanou lustrovala v interních i externích databázích. Soud tedy nemohl prozkoumat, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala výdajovou a příjmovou stránku žalované. Žalobkyně tak nemohla dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované zaslala na její bankovní účet dne [datum] částku ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně jejích možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 35 000 Kč. Soud proto zavázal žalovanou, aby žalobkyni zaplatila částku 35 000 Kč. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 15 dnů po právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 410 Kč, přičemž tato částka představuje 45,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,74 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 406 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 120,76 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.
23. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl soudem pro nedostatečná tvrzení žalobkyně vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 480 Kč dle Položky 2, bodu 2. sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když dle Položky 1, bodu 1, písm. b) sazebníku činí soudní poplatek 2 406 Kč, avšak uhrazeno dosud bylo pouze 1 926 Kč.