Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 693,46 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 41 693,46 Kč ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 989 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokátky], se sídlem [adresa].
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku ve výši 417 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u Okresního soudu v [adresa]. [Anonymizováno] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 41 693,46 s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Návrhu odůvodnila tím, že pohledávka za žalovanou byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno].[Anonymizováno]. nebo [právnická osoba])[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen "původní věřitel") společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa], následně byla pohledávka za žalovanou dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované celkem 41 693,46 Kč v platbách dne [datum] částka 20 000 Kč, dne [datum] částka 1 220,55 Kč, dne [datum] částka 160,96 Kč, dne [datum] částka 311,94 Kč, dne [datum] částka 8 500 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 6 500 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Platby byly identifikovány variabilními symboly [VS]. Žalovaná se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatila a musí žalobkyni vydat, oč se obohatila. Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovanou nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná ke dni podání žaloby nezaplatila žalobkyni ničeho. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem 41 693,46 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalované dne [datum] výzva k plnění, a proto žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od [datum]. Žalobkyně určila datum splatnosti dne [datum] tak, že k datu odeslání výzvy přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalované.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a v řízení byla nečinná.
3. Soud ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. za předchozího souhlasu žalobkyně a žalované věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná jednaly o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.
5. Z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že z účtu společnosti [Anonymizováno] byly pod variabilním symbolem [var. symbol] na účet č. [č. účtu] poukázány platby, a to [datum] částka 20 000 Kč, [datum] částka 1 220,55 Kč, [datum] částka 160,96 Kč, [datum] částka 311,94 Kč, [datum] částka 8 500 Kč, a částka 5 000 Kč, [datum] částka 6 500 Kč.
6. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] s přílohami bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou, která se nachází v seznamu postoupených pohledávek, byla z předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] postoupena na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. a následně byla postoupena na žalobkyni.
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovanou k úhradě dluhu. Současně bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzva a oznámení byly žalobkyni odeslány doporučeně téhož dne.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná jednaly o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Předchůdkyně žalobkyně převodem na účet žalované poukázala od [datum] do [datum] postupnými platbami identifikovanými variabilním symbolem [var. symbol], což odpovídá rodnému číslu žalované, celkem částku 41 693,45 Kč. Pohledávka za žalovanou z byla následně postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předaným téhož dne k poštovní přepravě téhož dne. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. [spisová značka]: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že se po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované, a to s tvrzením, že žalobkyně nedohledala smlouvu o úvěru, která by měla být uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru jednaly, že předchůdkyně žalobkyně opakovanými platbami poskytla žalované plnění v celkové výši 41 693,46 Kč, což by nepochybně bez uzavřené smlouvy neučinila. Soud proto žalobou uplatněný nárok posuzuje jako nárok z titulu smlouvy o úvěru. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl proto soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně ale jakkoliv netvrdila, jakým konkrétním způsobem a s jakým konkrétním výsledkem byla úvěruschopnost žalované ověřena. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ.
16. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované opakovanými platbami převodem na účet žalované za dobu od [datum] do [datum] poukázala celkem částku 41 693,45 Kč, přičemž platby byly identifikovány variabilním symbolem [var. symbol], což odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně svých možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky ve výši 41 693,46 Kč, jak ostatně požadovala, a soud v této části žalobě výrokem I. vyhověl a uložil žalované částku 41 693,46 Kč žalobkyni uhradit. V této části předmětu řízení tak byla žalobkyně úspěšná. V souladu s ust. § 160 o. s. ř. soud s přihlédnutím k výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
17. Ve zbývajícím rozsahu, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když žalobkyně oproti výše uvedenému nemá právo na zaplacení žádných dalších nároků a ani požadovaného úroku z prodlení z výše uvedené částky, neboť žalovaná je sice povinna vrátit jistinu, ale protože sama žalobkyně tvrdí, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, a soud v tomto rozsahu věc posoudil dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSU, dle nějž tak má učinit ve lhůtě přiměřené jeho možnostem a dosud tak není v prodlení. Uvedené ustanovení je speciální ustanovení ohledně splatnosti pohledávky z titulu povinnosti vrátit jistinu z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána (tak jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení). Občanský zákoník obsahuje obecná ustanovení o splatnosti pohledávek a zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální ustanovení, které neváže splatnost na výzvu věřitele, ale na možnosti spotřebitele. Spotřebitel se tak dostává do prodlení se splacením pohledávky až poté, co nesplácí jistinu z neplatné smlouvy, žalobkyně tvrdí, že nemá uzavřenou smlouvu k dispozici, ale předchůdkyně žalobkyně žalované částku 41 693,46 Kč na její účet postupnými platbami poukázala se zjevným odkazem na smlouvu, žalovaná tak dosud nebyla v prodlení a dostane se do prodlení až v momentě, kdy neuhradí dlužnou pohledávku ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a soud zavázal převážně neúspěšnou žalovanou, aby převážně úspěšné žalobkyni zaplatila na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 989 Kč, a to 2 085 Kč za soudní poplatek a za právní zastoupení odměnu ve výši 2 100 Kč za tři úkony po 700 Kč dle § 14b vyhlášky 177/96 Sb. a 3x 100 Kč jako režijní paušál za tři úkony, neboť žalobkyně uplatnila nárok vůči žalované formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na ustáleném formuláři a ve skutkově obdobných věcech tak činí opakovaně, vše zvýšeno o 21 % DPH, když zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Ve smyslu ustanovení § 149 a 160 o. s. ř. soud zavázal žalovanou, aby náhradu nákladů řízení uhradila žalobkyni do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
19. Ve smyslu položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků vyhl. č. 549/1991 Sb. sod zavázal žalobkyni, by České republice na účet Okresního soudu v [adresa] zaplatila doplatek soudního poplatku, neboť ve věci nebylo možno pro nedostatečná skutková tvrzení žalobkyně vydat navržený elektronický platební rozkaz. Dle položky 1 Sazebníku činí soudní poplatek ve věci 2 085 Kč, žalobkyně na soudním poplatku zaplatila 1 668 Kč a soud proto zavázal žalobkyni, aby částkou 417 Kč doplatila soudní poplatek. Lhůtu k plnění soud stanovil do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.