Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 260 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 75 824 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 794,13 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 764,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 363,75 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 990,45 Kč, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 51 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 14 396,49 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 51 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 396,49 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 126 084 Kč s příslušenstvím. Návrh žalobkyně odůvodnila skutečností, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce číslo [hodnota]. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě samotné. [adresa] 543 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, částka 6 457 Kč pak na refinancování jiného závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, s úrokem ve výši 17 637 Kč, a včetně poplatku za sjednání a za další péči o zákazníka ve výši 8 276 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 4 950 Kč, splatit v 18měsíčních splátkách po 1 980 Kč. Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkově zaplatil částku 5 940 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 14 396,49 Kč a dlužný poplatek 14 145,51 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 14 396,49 Kč, dlužné části poplatků ve výši 14 145,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 990,45 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 764,73 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 396,49 Kč od [datum] do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 396,49 Kč od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 7 990,45 Kč je úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 396,49 Kč od [datum], tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do [datum]. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 764,73 Kč je zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 396,49 Kč od [datum], tedy od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do [datum]. Žalobkyně uváděla, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 51 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě samotné. [adresa] 657 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, částka 6 343 Kč pak na refinancování jiného závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, úrokem ve výši 25 055 Kč včetně poplatku za sjednání a za další péči o zákazníka ve výši 21 487 Kč, splatit ve 30měsíčních splátkách po 3 252 Kč. Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 51 000 a dlužný poplatek 46 542 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 51 000 Kč, dlužný úrok ve výši 25 055 Kč a poplatek za sjednání a za další péči o zákazníka ve výši 21 487 Kč, kapitalizované úroky ve výši 8 363,45 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 9 794,13 Kč, úroky ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 51 500 Kč od [datum] do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 51 000 Kč [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 8 363,75 Kč je úrok ve výši 25,23 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 51 000 Kč od [datum], tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do [datum]. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 794,13 Kč je zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 51 000 Kč od [datum], tedy od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do [datum]. Žalobkyně uváděla, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného za půjčku splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalobkyně dle svého prohlášení u jednání soudu nebyla schopna tvrdit, jak konkrétně byla použitá část zápůjčky ve výši 6 343 Kč a dále částka 6 457 Kč, které měly refinancovat jiné, předešlé, poskytnuté produkty žalovaného. Podle slov právního zástupce žalobkyně k těmto finančním částkám, které měly refinancovat žalovaným dříve uzavřené smlouvy číslo [tel. číslo] a číslo [hodnota], neměla žalobkyně žádné informace a nedisponovala žádnými důkazy. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, ale bezvýsledně.
2. Žalovaný, který souhlasil s jednáním ve své nepřítomnosti, uvedl, že v době uzavírání smluv s právní předchůdkyní žalobkyně byl nesvéprávný, nikdo by mu půjčku nedal, jeho podpis mohl kdokoliv zfalšovat, navrhoval, aby jednání proběhlo v jeho prospěch. V současné době je ve výkonu trestu odnětí a svobody ve věznici [adresa].Soud učinil následující skutková zjištění:
3. Z návrhu o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný žádal o spotřebitelský úvěr, jeho totožnost z žádosti byla ověřena dle občanského průkazu. Jako zdroj příjmů uvedl žalovaný příjem od [právnická osoba] ve výši 6 581 Kč, splátky společnosti právní předchůdkyně žalobkyně v době žádosti činily 2 039 Kč.
4. Ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč s tím, že částka 11 543 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, částka 6 457 Kč pak na refinancování jiného závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, poplatek ve výši 17 637 Kč (poplatek za sjednání a za další péči o zákazníka ve výši 8 276 Kč poplatek za vedení účtu ve výši 4 950 Kč a úrok ve výši 4 411 Kč) splatit v 18měsíčních splátkách po 1 980 Kč. Poslední splátka byla splatná dne [datum].
5. Z návrhu o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný žádal o spotřebitelský úvěr, jeho totožnost z žádosti byla ověřena dle občanského průkazu. Jako zdroj příjmů uvedl žalovaný příjem od [právnická osoba] ve výši 6 581 Kč, splátky společnosti právní předchůdkyně žalobkyně v době žádosti činily 2 876 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 51 000 Kč s tím, že částka 44 657 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, částka 6 343 Kč pak na refinancování jiného závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, poplatek ve výši 46 542 Kč (úrok ve výši 25 055 Kč, za sjednání a za další péči o zákazníka částka ve výši 21 487 Kč) splatit ve 30měsíčních splátkách po 3 252 Kč.
7. Z tabulky umoření soud pro číslo smlouvy [Anonymizováno] zjistil, že na tuto smluv nebyla zaplacena žalovaným žádná částka.
8. Z tabulky umoření pro smlouvu číslo [hodnota] soud zjistil, že na tuto smlouvu byla žalovaným celkově uhrazená částka 5 940 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ze dne [datum] soud dále zjistil, že pohledávky vyplývající z uvedených smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky.
11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum], bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které ho vyzval k zaplacení všech dlužných částek. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne [datum].
12. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka] soud zjistil, že doba omezení svéprávnosti žalovaného, původně stanovená rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], se prodlužuje na dobu jednoho roku s tím, že posuzovaný není dále způsobilý nakládat s majetkem a finančními prostředky, jejichž hodnota převyšuje částku 4 000 Kč měsíčně, uzavírat smlouvy s předmětem plnění převyšujícím částku 1 000 Kč, uzavírat smlouvy o úvěru, poskytovat ručitelská a směnečná prohlášení a zajištění závazku třetím osobám, požádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu.
13. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka] soud zjistil, že tímto rozsudkem byla žalovanému navrácena plná svéprávnost.
14. Z dalších předložených listin nečinil soud skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
15. Smlouvou o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč s tím, že částka 11 543 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, částka 6 457 Kč pak na refinancování jiného závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, poplatek ve výši 17 637 Kč (poplatek za sjednání a za další péči o zákazníka ve výši 8 276 poplatek za vedení účtu ve výši 4 950 Kč a úrok ve výši 4 411 Kč) splatit v 18měsíčních splátkách po 1 980 Kč. Poslední splátka byla splatná dne [datum], na tuto smlouvu byla žalovaným celkově uhrazená částka 5 940 Kč. Smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 51 000 Kč s tím, že částka 44 657 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, částka 6 343 Kč pak na refinancování jiného závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, poplatek ve výši 46 542 Kč (úrok ve výši 25 055 Kč, za sjednání a za další péči o zákazníka částka ve výši 21 487 Kč) splatit ve 30měsíčních splátkách po 3 252 Kč. Žalovaný na tuto smlouvu ničeho nezaplatil. V obou případech byla totožnost žalovaného ověřena z občanského průkazu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici oznámení žalovaného, který měl příjem toliko z důchodu vypláceného mu [právnická osoba] ve výši nedosahující ani 7 000 Kč. Již v případě smlouvy uzavřené v červenci roku 2019 splácel žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně částku kolem 2 000 Kč. Pouze 3 měsíce po uzavření smlouvy číslo [hodnota] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, když při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného opět vycházela z příjmu žalovaného, který byl tvořen pouze důchodem vypláceným mu [právnická osoba] ve výši nedosahující ani 7 000 Kč. Žalovaný byl v květnu roku 2017 omezen ve svéprávnosti, když rozhodnutím zdejšího soudu byla doba, po kterou byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, prodloužená [datum] na dobu dalšího jednoho roku. Pohledávky za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávky postoupeny na žalobkyni, žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. [spisová značka]: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětnou zápůjčku a úvěr, ohledně kterých strany uzavřely smlouvy v režimu zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo ale prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost zkoumala a posoudila zcela nedostatečně, když žalovaný disponoval toliko příjmem od České správy sociálního zabezpečí a výše tohoto příjmu činila částku 6 581 Kč. Dalo by se podotknout, že žalovaný již v době poskytnutí prvního úvěru, byl stálým zákazníkem právní předchůdkyně žalobkyně, když již v červenci roku 2019 činily jeho výdaje také splátky za jiné finanční produkty poskytnuté dříve právní předchůdkyní žalobkyně. O tom svědčí i skutečnost, že jak v případě smlouvy o zápůjčce, tak také v případě smlouvy o úvěru byla část poskytnutých prostředků použitá na tzv. refinancování již dříve poskytnutých finančních produktů. V daném případě tak neměl být úvěr ani zápůjčka ani žádné jiné finanční produkty právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému vůbec poskytnuty. V tomto případě se nejedná o neúplné zjištění příjmu a výdajů žalovaného, nejedná se zde ani o špatnou interpretaci zjištěných údajů, jde o případ absolutní ignorance faktické finanční situace spotřebitele.
20. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSU a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSU. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSU, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Shora uvedené smlouvy je nezbytné považovat za neplatné také z důvodu, že je uzavřela osoba, která v době uzavírání nebyla právně způsobilá k uzavírání takových právních úkonů. Žalovaný netvrdil, jakou částku uhradil, ani jaké jsou jeho možnosti dlužnou jistinu splácet. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] částku 11 543 Kč, a dále dne [datum] částku 44 657 Kč. Žalovaný uhradil částku 5 940 Kč. K částkám, které právní předchůdkyně žalobkyně použila na refinancování dříve uzavřených smluv ve výši 6343 Kč a ve výši 6 457 Kč, soud nepřihlížel, neboť žalobkyně nedisponovala k těmto částkám žádným tvrzením ani důkazy. Dle žalobkyně žalovaný uhradil celkem částku ve výši částku 5 940 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Soud tak výrokem II. tohoto rozsudku požadavek žalobkyně na zaplacení všech dalších nároků nad rámec zjištěné poskytnuté jistiny po odečtení platby žalovaného, a to včetně zákonného úroku z prodlení, zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, ačkoliv jednoznačně úspěšnější byl v řízení žalovaný. Tomuto však žádné náklady nevznikly.
22. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 věta o. s. ř. jako třídenní.