17 C 160/2023

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 3. 11. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 28 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 28. 10. 2023 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi její předchůdkyní společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa] [IČO] IČO, , a žalovaným byla uzavřena dne 7. 10. 2022 smlouva o poskytnutí úvěru č. [hodnota], na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 65 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet v měsíčních splátkách po 2 812 Kč, ale splátkový kalendář nedodržel, když neuhradil splátky po 2 812 Kč splatné dne 15. 11. 2022, 15. 12. 2022, 15. 1. 2023, 15. 2. 2023, 15. 3. 2023, 15. 4. 2023, 15. 5. 2023, 15. 6. 2023, 15. 7. 2023 a 15. 8. 2023 která jako i další splátky úvěru nebyla žalovaným uhrazena ani přes písemné upomínky předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný je v prodlení s uhrazením celkem 10 neuhrazených splátek úvěru po 2 812 Kč a celkem tak dluží z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek částku 28 120 Kč. Předmětná pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupen na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a předávacího protokolu k této smlouvě. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky.

2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

3. Ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. soud za předchozího souhlasu žalobkyně a žalovaného věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předsmluvních informací soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně v tomto dokumentu uvádí způsob výpočtu RPSN a dokument obsahuje základní informace o poskytovaném úvěru s tabulkou umoření, kdy první splátka byla splatná 15. 10. 2022 a další 15. 11. 2022.

5. Z detailu platby ze dne 6. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný zaslal z účtu č. [č. účtu] na účet žalobkyně č. [č. účtu] částku 1 Kč dne 7. 10. 2022.

6. Z detailu platby ze dne 6. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 31 297 Kč na účet č. [Anonymizováno] dne 9. 10. 2022 pod variabilním symbolem [var. symbol].

7. Z detailu platby ze dne 6. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 21 453 Kč na účet č. [č. účtu] dne 9. 10. 2022 pod variabilním symbolem [var. symbol].

8. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně sdělovala, jak bude vyplacena částka 56 000Kč, tedy 31 297 Kč bude uhrazeno na předchozí závazek žalovaného č. [hodnota] a 21 453 Kč bude zasláno na účet žalovaného a částka 12 250 Kč bude započtena na náklady žalobkyně.

9. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že účastníky smlouvy jsou žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku 65 000 Kč, a to tak, že částka ve výši [PSČ obec] bude vyplacena na účet žalovaného č. [Anonymizováno], částka ve výši 31 297 Kč bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného [Anonymizováno] za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. [hodnota] ze dne 29. 9. 2022 a částka ve výši 12 250 Kč bude započtena na náklady poskytovatele, a závazek žalovaného tuto částku splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 1 729 Kč spolu s úrokem, kdy úroková sazba činila 24,46 % ročně, RPSN činila 39,973 %. Zároveň se žalovaný zavázal uhradit náklady na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady ve výši 6 550 Kč, odměnu zprostředkovateli za jeho činnost ve výši 3 990 Kč (6,00 % z výše poskytovaného úvěru), náklady na ověření úvěrového případu ve výši 1 300 Kč, kdy tato částka měla být odečtena od poskytované jistiny. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit úrok ve výši 59 488 Kč a celkovou dlužnou částku 124 488 Kč. Částka ve výši 21 453 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného č. [č. účtu], částka 31 297 Kč měla být vyplacena ve prospěch žalobkyně na úhradu závazku ze smlouvy č. [hodnota] ve zbývající výši 31 297 Kč a částka 12 250 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně, jak jsou uvedeny výše. Strany si ujednaly, že pro případ prodlení žalobkyně zašle žalovanému dvě upomínky a následně je žalobkyně oprávněna k zesplatnění celé dlužné částky. V takové případě se celkové úroky stávají součástí jistiny. Pro případ prodlení bylo ujednáno právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů, na zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 50 % ze zůstatku jistiny, nejvýše však 200 0000 Kč. Pro případ, že by žalovaný uhradil řádně a včas všechny splátky, byl oprávněn požadovat po žalobkyni vrácení poloviny uhrazených úroků, o což musel včas požádat. Dle článku VII. si strany sjednaly doplňkové nepovinné služby na výslovnou žádost dlužníka, a to doplňkovou službu „[Anonymizováno] “. Smlouva je datována 7. 10. 2019, smlouva neobsahuje podpis žalovaného, obsahuje doložku na jejím počátku ohledně podpisu SMS kódem 7. 10. 2022. Příloha č. [hodnota] ke smlouvě obsahuje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Příloha č. [hodnota] obsahuje smlouvu o zřízení doplňkové služby [Anonymizováno].Anonymizovaný odstavec11. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z tohoto, že žalovaný je [Anonymizováno], [Anonymizováno], je zaměstnán u [právnická osoba]., a jeho měsíční příjem činí [částka] a dle svého tvrzení má náklady na bydlení [částka], nemá žádné pravidelné měsíční závazky, nesází. Nemá žádné jednorázové závazky (mikro úvěry). Žalovaný je bez záznamu v [Anonymizováno] a dle interní databáze je úvěrovatelný.12. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 10. 2023 a podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky 28 120 Kč, s tím, že jinak bude podána žaloba.13. Z upomínek ze dne 20. 11. 2022 a 5. 12. 2022 a podacích lístků bylo zjištěno, že žalobkyně před zesplatněním úvěru vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky a upozorňovala ho na možnost zesplatnění úvěru.14. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 s přílohou bylo zjištěno, že touto smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru postoupena z předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., na žalobkyni.15. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k uhrazení dluhu bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní bylo žalovanému oznámeno postoupení předmětné pohledávky a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu.16. Z rozsudku [adresa] ze dne [anonymizováno], ve věci žalobkyně [právnická osoba].[IČO] IČO, , se sídlem [adresa], proti žalovanému [Jméno žalovaného], narozenému [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného], o 64 595,48 Kč s příslušenstvím, bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 938 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 49 938 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci 23. 10. 2024. Z odůvodnění tohoto rozsudku bylo zjištěno, že žalobkyně v dané věci návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 7. 10. 2022 smlouva o poskytnutí úvěru č. [hodnota], na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 65 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet v měsíčních splátkách po 2 812 Kč, žalovaný ale splátkový kalendář, nedodržel, když neuhradil splátku splatnou 15. 10. 2022, nereagoval na upomínky a žalobkyně úvěr ke dni 18. 8. 2023 zesplatnitla a podanou žalobou požaduje po žalovaném zesplatněnou jistinu e výši 64 595,48 Kč. Soud v předmětné věci dospěl k závěru, že smlouva je jako celek neplatná pro rozpor s dobými mravy a že žalobkyně nemá právo na žádné sjednané nároky vyplývající ze smlouvy, vyjma vzniklého bezdůvodného obohacení, spočívajícího ve skutečně poskytnuté jistině ve výši 52 570 Kč a že se žalovaný na úkor žalované v tomto rozsahu obohatil., Pokud žalovaný zaplatil žalobkyni jednu splátku ve výši 2 812 Kč, zavázal soud žalovaného s odkazem na ust. § 2993, aby žalobkyni uhradil zbývající poskytnutou jistinu ve výši 49 938 Kč.Z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:17. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně dne 7. 10. 2022 podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 65 000 Kč, a to tak, že částka ve výši [PSČ obec] bude vyplacena na účet žalovaného č. [Anonymizováno], částka ve výši 31 297 Kč bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného [Anonymizováno] za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. [hodnota] ze dne 29. 9. 2022 a částka ve výši 12 250 Kč bude započtena na náklady poskytovatele. Žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 772 Kč spolu 1 729 Kč spolu s úrokem, kdy úroková sazba činila 24,46 % ročně, RPSN činila 39,973 %. Zároveň se žalovaný zavázal uhradit náklady na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady ve výši 6 550 Kč, odměnu zprostředkovateli za jeho činnost ve výši 3 990 Kč (6,00 % z výše poskytovaného úvěru), náklady na ověření úvěrového případu ve výši 1 300 Kč, kdy tato částka měla být odečtena od poskytované jistiny. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit úrok ve výši 59 488 Kč a celkovou dlužnou částku 124 488 Kč. Pro případ prodlení bylo ujednáno právo žalobkyně na zesplatnění úvěru, kdy v takovém případě se součásti jistiny staly nesplacené úroky, právo požadovat smluvní pokutu ve výši 50 % dlužné jistiny, právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, na zákonné úroky z prodlení. Žalovaný zaslal žalobkyni verifikační platbu, žalobkyně měla k dispozici osobní doklady žalovaného a výpis z účtu žalovaného, čímž ověřila jeho totožnost. Žalobkyně po odečtení úhrady za poskytnutí úvěru ve výši vyplatila na účet žalovaného částku 21 453 Kč a částku 31 297 Kč použila na úhradu závazku žalovaného ze smlouvy č. [hodnota]. Součástí smlouvy se stala i doplňková služba „[Anonymizováno] “, jejímž předmětem byla možnost žalovaného odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v [anonymizováno] a možnost přerušení splácení až na devět měsíců pro případ [Anonymizováno], za což se žalovaný zavázal uhradit cekem částku 77 976 Kč, tedy 1 083 Kč měsíčně. V rámci služby byla žalobkyně pro případ zesplatnění úvěru požadovat celou částku, kterou se žalovaný zavázal uhradit za doplňkovou službu a rovněž měla právo z dlužné částky požadovat smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Žalovaný přestal hradit splátky řádně a včas, žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkami k úhradě dlužné splátky a následně po nečinnosti žalovaného úvěr zesplatnila ke dni 18. 8. 2023 a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky prostřednictvím svého zástupce. Rozsudkem [adresa] ze dne [anonymizováno], ve věci žalobkyně [právnická osoba]., byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 938 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 938 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení.18. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle o. z. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud učinil ve věci následující právní závěry:23. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když má za prokázáno, že smlouva o úvěru, na kterou se žalobkyně odkazovala, je jako celek neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., a k této skutečnosti soud dle § 588 o. z. přihlíží i bez návrhu.24. Soud posuzoval smlouvu jako celek společně s doplňkovou službou, která je sice ve smlouvách koncipována jako „dobrovolná“ a „na žádost“, ale jejím uzavřením se stala nedílnou součástí smlouvy, a je tak nutné posuzovat smlouvu spolu s doplňkovou službou jako celek, který od sebe nelze oddělovat, neboť smlouvy jsou na sebe vzájemně navázány, měly být hrazeny společnými splátkami a sledovaly stejný osud spočívající ať již ve splnění smlouvy, nebo v jejím neplnění. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalovaného jistinu ve výši 21 453 Kč a na uhrazení jeho předchozí závazku byla použita částka 31 297 Kč, žalovaný tedy obdržel 52 750 Kč, byť dle smlouvy mu měla být poskytnuta částka 65 000 Kč, částka 12 250 Kč však žalovanému nebyla a byla předchůdkyní žalobkyně započtena na náklady a poplatky ještě před výplatou jistiny. Žalovaný se zavázal se uhradit celkem částku 124 488 Kč, ve spojení s ujednanou úrokovou sazbou 24,46 % ročně a spolu s doplňkovými službami se žalovaný zavázal uhradit předchůdkyni žalobkyně celkem částku celkem ve výši 202 464 Kč, tedy téměř čtyřnásobek ve skutečnosti obdržené částky. Jednotlivá ujednání o hrazení povinností jsou umístěna v samostatných dokumentech, a není tak na první pohled jednoduché se zorientovat, kolik vlastně činí výsledná částka, neboť samotná splátka uvedená ve smlouvě činila 1 729 Kč, doplňková služba pak byla spláceny částkou ve výši 1 083 Kč a dohromady ale splátka již činí 2 812 Kč, když doplňková služby původní splátku značně navyšuje a sama doplňková služba činí celkovou částku 77 976 Kč, která přesahuje nejen skutečně poskytnutou jistinu úvěru, ale i sjednanou jistinu ve výši 65 000 Kč, kdy skutečně poskytnutá jistina a výše částky, kterou byl žalovaný povinen uhradit, tak činila velmi výrazný rozdíl. Úvěrovaný se nikde ve smluvní dokumentaci nedozví, že má uhradit celkem částku ve výši 202 464 Kč, tak aby bylo na první pohled zřejmé, jakou částku je povinen uhradit. Naopak platby za doplňkové služby jsou uvedeny v samostatných přílohách, kdy dokumentace má celkem 19 stran hustě popsaného textu a dle názoru soudu takto koncipována dokumentace není zcela přehledná pro běžného člověka, navíc s množstvím různých povinností žalovaného, které jsou různě označeny, rozložené do několika ustanovení, a navíc v samostatných dokumentech. Veškerá ujedná jsou navíc koncipována tak, aby vypadala výhodně pro žalovaného. Jedná se o ujednání například o právo žalovaného na vrácení poloviny úhrad za úroky a doplňkové služby pro případ řádného splácení, neboť se jedná opět o možnosti, které pouze vypadají příznivě pro účastníka smlouvy, ale žalovaný je nejprve povinen tyto služby uhradit a až posléze je oprávněn tyto částky žádat zpět, nejsou mu vráceny automaticky a postačuje, aby se úvěrovaný dostal do prodlení s uhrazením jakékoliv částky a toto právo pozbývá, přičemž žalobkyni jako nebankovnímu poskytovateli úvěrů musí být zřejmé, že pracuje s klienty, kteří jsou výrazně rizikovější, než klienti bankovních institucí a tomu odpovídá i úroková sazba, a dle zjevně spoléhá na skutečnost, že v průběhu trvání šestiletého smluvního vztahu může dojít k problémům s uhrazením jakékoliv předepsané platby (například žalovaný nebude mít opomenutím dostatek peněz na účtu k provedení inkasa) a žalobkyně nebude povinna žádnou částku na uhrazených úrocích a doplňkových službách vracet. Dále se jedná o ujednání o uhrazení poplatků ve výši 12 250 Kč, kdy tato částka je stržena přímo z poskytnuté jistiny, žalovaný má sice uhrazeny sjednané poplatky, ale jistina se v celé své výši nikdy nedostane do jeho dispozice, přesto je z ní žalovaný povinen hradit úroky. Dle názoru soudu pak není pro žalovaného výhodná ani doplňková služba. Odměna ve výši 1 083 Kč měsíčně, celkem ve výši 77 976 Kč za možnost odložení měsíční splátky, nebo přerušení splácení, není dle názoru soudu adekvátní výši poskytnuté jistiny a poskytovaným službám, kdy u obou služeb je nutné zdůraznit, že si žalobkyně vyhrazuje právo je účtovat v plné výši i po zesplatnění úvěru, přestože je zřejmé, že služby už nebudou poskytovány, a navíc z nich požadovat smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Ve smluvních ujednáních pak tento požadavek předchůdkyně žalobkyně odůvodňuje tím, že se jedná o nárok na náhradu škody, kterou žalovaný způsobil tím, že byl úvěr zesplatněn a s takovouto výší škody obě strany souhlasí, přičemž není zřejmé, jak předchůdkyně žalobkyně k výši škody došla, když jí navíc musí být zcela jasné, že se vždy hradí skutečná škoda a nelze požadovat úhradu fiktivní škody, jejíž výše byla sjednána předem ve smluvní dokumentaci (lze si samozřejmě ujednat smluvní pokutu, jako paušální náhradu škody), přesto předchůdkyně žalobkyně zvolila ve smluvní dokumentaci uvedenou formulaci, aby tato částka nevyzněla jako smluvní pokuta, což má zcela jiné konotace a i případné jiné právní dopady, přičemž je opět zřejmé, že žalobkyně zcela vědomě a záměrně volí ve smlouvě takové formulace, které mají druhou stranu zmást, případně posouvat význam ujednání. Soud je z rozhodovací činnosti známo, že se jedná o běžné služby, které poskytují i jiné uvěrové společnosti, ale ty to často dělají zadarmo, případně podstatně levněji (kdy soudu je z úřední činnosti znám, že například pojištění schopnosti splácet je účtováno v procentuální sazbě z každé měsíční splátky, v daném případě ale dosahují doplňkové služby více jak splátky úroku a jistiny), kdy i tak by se dala doplňková služba samostatně akceptovat, ale podstatné je, že soud v tomto konkrétním případě dospěl k závěru, že smlouva spolu s doplňkovou službou (a díky jednotlivými ujednáním v nich obsaženým) jako celek je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Mezi stranami bylo rovněž sjednáno, že pro případ zesplatnění je předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat celou zbývající částku závazku, kdy neuhrazené úroky se stávají součástí jistiny, navíc je předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat 50 % z nesplacené jistiny jako smluvní pokutu.25. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva s doplňkovými službami je jako celek neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. a že z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vůči předchůdkyni žalobkyně [právnická osoba]. vzniklo ze smlouvy č. [hodnota] byla žalovanému rozsudkem [adresa] ze dne [anonymizováno], uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 938 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 49 938 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení. Protože má soud za prokázáno, že povinnost uhradit bezdůvodné obohacení byla žalovanému již pravomocně uložena, předchůdkyni žalobkyně tak byly ve spojitosti s předmětnou úvěrovou smlouvou ve vztahu k její konstatované neplatnosti přiznány veškeré možné nároky, návrh žalobkyně, na kterou byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně [Anonymizováno] ve výši 28 120 Kč z titulu neuhrazených splátek ke smlouvě č. [hodnota] postoupena, jako nedůvodný zamítl, neboť má za prokázáno, že uzavřená smlouva je jako celek neplatná a žalovaný tak nemá ani povinnost hradit ve smlouvě uvedené splátky za úvěr a doplňkové služby.26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, že se žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.