Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 944,04 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 944,04 Kč ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 400 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 944,04 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a je držitelem licence č. [hodnota] na distribuci elektřiny dle § 4 energetického zákona. Žalobkyně dne [datum] přerušila na odběrném místě žalovaného č. [hodnota] na adrese [adresa] dodávku elektrické energie vyjmutím pojistek z hlavní domovní skříně, a to z důvodu neplacení za dodávky elektřiny. Ke dni [datum] ukončila společnost [Anonymizováno]. se žalovaným smlouvu o dodávkách elektřiny se stavem 13 647 kWh (vysoký tarif) a 32 821 kWh, nízký tarif. Dne 8. 8. 202 bylo při kontrole odběrného místa techniky společnosti [Anonymizováno], zplnomocněnými žalobkyní, zjištěno neoprávněné vložení pojistek zpátky do hlavní domovní skříně, které nebylo provedeno žalobkyní. Tím došlo k neoprávněnému obnovení dodávky do odběrného místa. Stav elektroměru v době kontroly byl 13 780 kWh (vysoký tarif) a 33 365 kWh (nízký tarif). Technici neoprávněný odběr ukončili, elektroměr demontovali a odběrné místo zajistili proti neoprávněné manipulaci zabezpečovací krabičkou. Množství neoprávněně odebrané elektřiny činilo za období od [datum] do [datum] 677 kWh a výpočet škody za neoprávněný odběr energie činí 6 529,7 Kč. Dále žalobkyně uhradila náklady související se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 8 414,34 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k sjednání nápravy a narovnání bezesmluvního stavu. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného podrobně informovala o neoprávněném odběru elektřiny a výpočtem náhrady škody ve výši 14 944,04 Kč. Fakturou ze dne [datum], č. [hodnota] splatnou dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku za zjištění neoprávněné odběru a ceny za neoprávněný odběr ve výši 14 944,04 Kč. Žalovaný ovšem ničeho neuhradil, přestože ho žalobkyně vyzývala předžalobní výzvou ze dne , datum2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z plné moci soud zjistil, že žalobkyně zmocnila společnost [právnická osoba]., aby prováděla kontrolu na odběrných místech a za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a činila další úkony související s řešením neoprávněného odběru elektřiny.5. Výzvou k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného že, vzhledem k tomu, že není k odběrnému místu na adrese [adresa] přiřazen žádný dodavatel elektřiny, je nutné sjednat nápravu, a to uzavřít smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, v případě, že nebude náprava sjednána může žalobkyně situaci vyhodnotit jako neoprávněný odběr elektřiny.6. Z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a oznámení o výsledku kontroly odběrného soud zjistil, že technici zmocnění žalobkyní nalezli při kontrole odběrného místa na adrese [adresa], svévolné připojení tohoto odběrného místa, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční sítě. Z tohoto důvodu technici odběrné místo odpojili a místo zajistili prostředky proti neoprávněné manipulaci. Žalovaný byl u kontroly přítomen a oznámení o výsledku kontroly vlastnoručně podepsal.7. Z Výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že náhrada škody za neoprávněný odběr byla vypočtena za dobu od [datum] do [datum] za odebrané množství elektřiny 677 kWh částkou 6 529,70, výpočet nákladů za přerušení neoprávněného odběru činí 8 414,67 Kč a celková náhrada tedy činí částku 14 944,04 Kč.8. Z čestného prohlášení soud zjistil, že částka ve výši 8 414,34 Kč, představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti [právnická osoba]. na zjištění neoprávněného odběru, byla žalobkyní uhrazena na základě faktury číslo [hodnota] vystavené dne [datum] se splatností [datum], a to ke dni [datum].9. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum], splatné dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 14 944,04 Kč jako náhradu škody za neoprávněný odběr a náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru na odběrném místě č. [hodnota] na adrese [adresa] v období od [datum] do [datum].10. Upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení částky 14 944,04 Kč za neoprávněný odběr elektřiny náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru.11. Z předžalobní upomínky a dodejky soud zjistil, že žalobkyně výzvou ze dne [datum], odeslanou žalovanému doporučeně, vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy zjistila, že v odběrném místě žalovaného č. [hodnota] na adrese [Adresa žalovaného], dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie. Dne [datum] byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností ze strany žalovaného. Žalobkyní zplnomocnění technici společnosti [právnická osoba]. zjistili, že neoprávněným připojením pojistek došlo k neoprávněnému obnovení dodávek do odběrného místo. Technici místo odpojili a zajistili proti neoprávněné manipulaci. Za dobu od [datum] do [datum], kdy docházelo k neoprávněnému odběru bylo odebráno 677 kWh elektřiny a cena za tuto elektřinu a ostatní regulované služby činí 6 529,7 Kč. Dále žalobkyně uhradila náklady techniků spojených s přerušením a o odstraněním neoprávněného odběru ve výši 8 414,34 Kč. [adresa] 944,04 Kč jako náhradu škody za neoprávněný odběr a náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru na odběrném místě č. [hodnota] žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. [hodnota] splatnou dne [datum]. Žalovaný na fakturu ničeho neuhradil, přestože byl opakovaně upomínán a tu upomínkou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum].13. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.14. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.15. Podle § 17 odst. 3 téže vyhlášky se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.16. Podle § 17 odst. 4 cit. vyhlášky je-li mezi provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo výrobcem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě uzavřena smlouva podle § 50 odst. 6 energetického zákona, ustanovení odstavce 3 písm. b) se a) nepoužije, nebyl-li prokázán odběr elektřiny z neměřené části nebo nedošlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, b) použije na množství neoprávněně odebrané elektřiny při napojení na neměřenou část nebo při neoprávněném zásahu do elektroměru.17. Podle § 17 odst. 5 shora uvedené vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že poté, co došlo z důvodu neplnění smluvních platebních povinností k přerušení dodávky elektřiny do shora uvedeného odběrného místa, žalovaný elektřinu nadále odebíral, když dne [datum] bylo zjištěno neoprávněné obnovení dodávky do odběrného místa, a žalovaný tak elektřinu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona odebíral neoprávněně. Žalobkyni tak podle § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, vznikl nárok na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, která sestává z ceny za odebranou a měřenou elektřinu v množství 677 kWh v období od [datum] do [datum] v celkové výši 6 529,70 Kč. Dále je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady vzniklé v souvislosti se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 8 414,34 Kč. Žalobkyni vzniklo také právo požadovat po žalovaném i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, kterou byla náhrada škody a účelně vynaložených nákladů vyúčtována, tj. ode dne [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 uvedené vyhlášky.