Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

216 C 7/2025

Soud: Okresní soud v ŠumperkuDatum rozhodnutí: 2. 9. 2026Č. j.: 216 C 7/2025-79Samosoudkyně: Mgr. Simona ŘežuchováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 10. 2026Předmět řízení: o 24 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSU:2026:216.C.7.2025.1
náklady řízeníbezdůvodné obohaceníodročeníspoluvlastnictvídokazovánísmlouva kupní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (79) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 14.035,89 Kč k rukám její zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání shora uvedeného rozsudku, s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem 3/14 nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] pod [právnická osoba], a to stavební parcely č. [hodnota], jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], dále zahrady p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a trvalého travního porostu p. č. [Anonymizováno]. Dalšími spoluvlastníky předmětných nemovitostí je pak [jméno FO] v rozsahu 2/28, [jméno FO] v rozsahu 19/28 a žalovaná v rozsahu 1/28. Předmětné nemovitosti fakticky užívá výlučně žalovaná, která také drží klíče k jejich vstupu. Žalobkyně od okamžiku, kdy nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem, požadovala po žalované do nemovité věci přístup, avšak žalovaná na její výzvy nikterak nereagovala a přístup do nemovitosti nikdy neumožnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná se svým spoluvlastnickým podílem v rozsahu cca 3,5 % fakticky užívá a ovládá 100 % předmětných nemovitých věcí, nadužívá k tíži žalobkyně celý její spoluvlastnický podíl v rozsahu 6/28, tj. cca 21 %. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to v rozsahu, v němž žalovaná nadužívá popsané nemovitosti, tedy v rozsahu 21 % vzhledem k celku. Žalobkyně zjistila, že v případě nekomerčního nájmu by nájemné celého domu a přilehlých pozemků činilo částku 14.400 Kč měsíčně. Pokud by se jednalo o pronájem komerční pro turistické využití, tak průměrná cena činí za jednu noc částku ve výši [právnická osoba] Kč. Žalobkyně tedy uplatňuje vydání bezdůvodného obohacení za měsíce červenec 2024 až únor 2025, tedy za 8 měsíců v částce 3.000 Kč měsíčně, celkem tedy částku ve výši 24.000 Kč, když vycházela z výpočtu 21 % z nájmu ve výši 14.400 Kč měsíčně, což představuje částku 3.000 Kč, odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když tvrdila, že nemovitosti užívá na základě souhlasu většinového spoluvlastníka [jméno FO], namítala, že stanovená výše měsíčního nájmu neodpovídá skutečné tržní výši, kterou je třeba zjistit jako obvyklou hodnotu užívání prostřednictvím znaleckého posudku. Žalovaná poukázala na to, že její zdravotní stav neumožňuje dostavit se k jednání, když v řízení není ani zastoupena zvoleným zástupcem. Žalovaná současně navrhla svůj účastnický výslech, a to k otázce dlouhodobého bydlení v nemovitosti, k obsahu dohody o užívání a faktickému režimu užívání. Den před jednáním žalovaná doložila lékařskou zprávu o tom, že od podzimu 2025 je sledována v ambulanci geriatrie pro zhoršování kognice, u níž byl vyšetřením prokázán propad. Lékař nedoporučuje pacientku vystavovat stresu soudního řízení, když má za to, že není schopna správně vyhodnotit situaci a její účast v soudním řízení nedoporučuje.

3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou zastoupení žalované v soudním řízení, popř. její schopností účastnit se soudního řízení, tedy, brát na sebe procesní práva a povinnosti, a dospěl k závěru, že k doporučení [tituly před jménem] [jméno FO] z geriatrické ordinace, aby se žalovaná neúčastnila soudního řízení, protože není schopna správně vyhodnotit situaci, nelze přihlížet. Schopnost fyzické osoby účastnit se soudního řízení může posoudit pouze znalec v rámci znaleckého zkoumání, a nikoliv ošetřující lékař. Ve věci případného zastoupení žalované pak bylo vedeno řízení u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], v rámci, kterého bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], tak, že řízení o jmenování opatrovníka žalované bylo zastaveno, a to s odůvodněním, že to není potřeba k ochraně jejích zájmů, nevyžaduje to obecný zájem a navíc, žalovaná si jmenování opatrovníka ani nepřeje, když řízení o ustanovení opatrovníka bezprostředně souviselo se zahájením předmětného řízení ve věci [spisová značka]. Žalovaná navíc při jednání u Okresního soudu v [adresa] ve věci opatrovnického řízení dne [datum] uvedla, že je schopna si vše vyřešit sama a udělat si pořádky. Řízení o ustanovení opatrovníka zahájila navrhovatelka [jméno FO], s tím, že žalovaná měla být nucena ze strany svého vnuka [jméno FO] a jeho matky [jméno FO], aby podepsala plné moci a jiné dokumenty, které jí nebyly srozumitelně vysvětleny. Z odůvodnění rozhodnutí také vyplývá, že o funkci opatrovníka měla zájem [jméno FO] a také sestra žalované [jméno FO].

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem 3/14 nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] pod [právnická osoba], a to stavební parcely č. [hodnota], jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], dále [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Dalšími spoluvlastníky předmětných nemovitostí je pak [jméno FO] v rozsahu 2/28, [jméno FO] v rozsahu 19/28 a žalovaná v rozsahu 1/28.

5. Žalobkyně nabyla vlastnické právo na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s právními účinky zápisu okamžiku dne [datum].

6. Z dopisu zástupkyně žalobkyně z [datum] bylo zjištěno, že je adresován žalované, jež je upozorněna na to, že z důvodu svého výlučného užívání předmětných nemovitostí, participuje na výkonu vlastnického práva žalobkyně. Současně byla žalovaná vyzvána, aby umožnila přístup do předmětných nemovitostí, umožnila prohlídky jejich stavu a uhradila částku ve výši 5.000 Kč měsíčně za užívání podílu žalobkyně, neboť žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem ode dne [datum] a při výpočtu vycházel z částky 15.000 Kč měsíčně. Dále žalobkyně nabídla odkoupení svého podílu za částku ve výši 1.200.000 Kč.

7. Z dopisu zástupkyně žalobkyně adresované žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že se domáhá umožnění prohlídky, s tím, že stanoví i termíny k jejímu uskutečnění. Oba dopisy byly doručeny do vlastních rukou žalované, což vyplývá z předložených dodejek.

8. Z internetové stránky „[Anonymizováno] “, bylo zjištěno, že odhad tržního nájemného za předmětné nemovitosti činí částku 14.400 Kč měsíčně.

9. Z inzerce pronájmu chalup ve [Anonymizováno] [adresa], bylo zjištěno, že ceník pronájmu chalup se pohybuje v rozmezí od 2.700 Kč za den, a to podle období sezóny či mimo sezóny, dále jsou stanoveny za osobu mimo sezónu od 350 Kč za noc a za pronájem celé chaty v zimní sezóně ve výši 15.500 Kč, v letní sezóně ve výši 13.900 Kč, mimo sezónu ve výši 11.900 Kč a Last minute ve výši 9.000 Kč, s tím, že se jedná o chalupu pro 6 – 8 osob.

10. Ze souhlasu spoluvlastníka možnosti využívat předmětnou nemovitost bylo zjištěno, že [jméno FO] souhlasí s tím, aby žalovaná využívala nemovitost na adrese [adresa], výlučně pro sebe, když se jedná o jeho babičku a s částí rodiny usilují o to, aby mohla v domě pokojně dožít, když tam bydlí 55 let.

11. Z dopisu zástupkyně [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] má zájem na odkoupení spoluvlastnického podílu, tak, aby nemovitosti byly pouze ve vlastnictví rodiny a v domě mohla nadále žít žalovaná, která je jeho babičkou. S nabídnutou kupní cenou však [jméno FO] nesouhlasí, neboť celková tržní cena nemovitostí činí částku 1.830.000 Kč a žalobkyni tedy nabízí částku ve výši 392.142 Kč. Současně nesouhlasí s odprodejem nemovitosti jako celku, a to právě z důvodu, že v ní bydlí žalovaná.

12. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle ust. § 2994 obč. zák. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

14. Podle ust. § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

15. Podle ust. § 1012 obč. zák. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

16. Podle ust. § 1115 odst. 1 obč. zák. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

17. Podle ust. § 1117 obč. zák. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

18. Podle ust. § 1123 obč. zák. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

19. Podle ust. § 1126 odst. 1, 2 obč. zák. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

20. Podle ust. § 1128 odst. 1 obč. zák. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

21. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem 3/14 nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] pod [právnická osoba], a to stavební parcely č. [hodnota], jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], dále zahrady p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dalšími spoluvlastníky předmětných nemovitostí je pak [jméno FO] v rozsahu 2/28, [jméno FO] v rozsahu 19/28 a žalovaná v rozsahu 1/28. Předmětné nemovitosti fakticky užívá výlučně žalovaná, která také drží klíče k jejich vstupu. Žalobkyně od okamžiku, kdy nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem, požadovala po žalované do nemovité věci přístup, avšak žalovaná na její výzvy nikterak nereagovala a přístup do nemovitosti nikdy neumožnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná se svým spoluvlastnickým podílem v rozsahu cca 3,5 % fakticky užívá a ovládá 100 % předmětných nemovitých věcí, nadužívá k tíži žalobkyně celý její spoluvlastnický podíl v rozsahu 6/28, tj. cca 21 %. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to v rozsahu, v němž žalovaná nadužívá popsané nemovitosti, tedy v rozsahu 21 % vzhledem k celku. V řízení bylo zjištěno z předložených listinných důkazů, a to inzerce nájmu chalup v regionu, v němž se nemovitosti nachází, že v případě nekomerčního nájmu je nájemné celého domu a přilehlých pozemků cca ve výši 14.400 Kč měsíčně, když se jedná o turisticky žádanou oblast v pohoří [adresa], která je hojně navštěvovaná turisty jak v zimní, tak i v letní sezóně, což je všeobecně známo. Z tohoto důvodu soud neprováděl navržený důkaz žalovanou, aby výše případného tržního nájemného byla stanovena znaleckým posudkem, neboť náklady za vypracování znaleckého posudku by mohly dosáhnout až poloviny žalované částky a s ohledem na výši žalované částky by tento postup byl neekonomický a došlo by k dalšímu prodlužování řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je vyloučena z užívání předmětných nemovitostí, a to i přesto, že písemně vyzývala žalovanou ke zpřístupnění nemovitostí, vzniklo jí v souladu s ust. § 2994 ve spojení s ust. § 1117 obč. zák., právo na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu peněžité náhrady. Soud tedy přiznal vydání bezdůvodného obohacení za měsíce červenec 2024 až únor 2025, tedy za 8 měsíců v částce 3.000 Kč měsíčně, celkem tedy částku ve výši 24.000 Kč, když vycházel z výpočtu 21 % z nájmu ve výši 14.400 Kč měsíčně, což představuje částku 3.000 Kč odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobkyně.

22. Je třeba také poukázat na postoj žalované v řízení, kdy tato na straně jedné se poměrně podrobně vyjadřuje k návrhu, včetně tvrzení rozhodujících skutečností, věcných námitek a důkazních návrhů a na straně druhé pak dokládá lékařskou zprávu o tom, že není schopna správně vyhodnotit situaci a nedoporučuje se její účast v rámci soudního řízení. Je tedy zřejmé, že žalovaná je fakticky v soudním řízení zastoupena, avšak formálně neuvádí, o jakou osobu se jedná, jejímž prostřednictvím se kvalifikovaně vyjadřuje k soudnímu řízení a podává žádosti o odročení. Dále je třeba uvést, že žalovaná na straně jedné navrhuje svůj účastnický výslech, a to k otázce dlouhodobého bydlení v nemovitosti, k obsahu dohody o užívání, k faktickému režimu a okolnostem komunikace se žalobkyní, na straně druhé však dokládá zprávu o tom, že není schopna situaci správně vyhodnotit a soudního řízení by se účastnit neměla. S ohledem na shora uvedené závěry soud neprovedl také další důkazy navržené žalovanou, a to výslech svědků [jméno FO] k dohodě o užívání, její bezúplatnosti v době trvání, [jméno FO] k témuž, místní šetření, stavební dokumentací nebo jinými veřejnými podklady, výslechem žalované, neboť skutečnosti zjištěné z těchto důkazů nemohou mít vliv na závěry soudu, na něž dopadá ust. § 2994 obč. zák., dle něhož dal [jméno FO], jako většinový spoluvlastník, i přes nesouhlas žalobkyně, žalované do užívání předmětu spoluvlastnictví, když žalovaná nemohla být v dobré víře, neboť její podíl je minimální, a to v rozsahu cca 3,5 % k celku a žalobkyni jako spoluvlastníku vzniklo právo vůči žalované jako uživateli na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výše byla rovněž v řízení prokázána. Taktéž neobstojí argument žalované o tom, že nemovitosti užívala výlučně z důvodu rozhodnutí většinového spoluvlastníka, neboť dle názoru soudu se jedná o běžné nakládání s předmětem spoluvlastnictví, nikoliv neběžnou záležitost, ve vztahu, které by žalobkyně jako minoritní spoluvlastník, měla povinnost podat žalobu u soudu na ochranu svých práv.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15.898,82 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24.000 Kč sestávající z částky 2.060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 1.030 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum] a z částky 2.060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 2.060 Kč za účast u jednání dne [datum] ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a dvou paušálních náhrad po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. včetně 2 paušálních náhrad výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Dále soud přiznal právní zástupkyni cestovné na trase [adresa] a zpět, ujeto celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 6 l/100 km a vyhláškové ceně paliva 34,10 Kč a náhradního koeficientu 5,9 Kč/1 km jízdy, tj. celkem 1.207,79 Kč a za ztrátu času na cestě z [adresa] a zpět v délce 6 půlhodin po 150 Kč, celkem 900 Kč. Spolu s 21 % DPH soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 14.035,89 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací