Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12.000 Kč.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 823,56 Kč a částky ve výši 434 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 369 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 15. 2. 2024 a doplněným podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne 26. 8. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 823,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.564 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a částky 2.004 Kč jako smluvní pokuty. Na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní bylo řízení usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum], č. j. [spisová značka] částečně zastaveno co do částky ve výši 3.564 Kč představující kapitalizovaný úrok a co do částky 2.004 Kč představující smluvní pokutu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne 20. 12. 2022 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], smlouvu o úvěru č. [hodnota], platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 9. 3. 2023, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 15.464 Kč, a to do 19. 4. 2023. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím verifikační platby odeslané z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, na svůj účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Předmětem žaloby po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní ze dne 26. 8. 2024 je nesplacená jistina úvěru ve výši 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 823,56 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z výpisu z účtu za dne 29. 6. 2021 bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] byla dne 29. 6. 2021 připsána částka ve výši 0,01 Kč z účtu č. [č. účtu].
5. Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne 20. 12. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 2.500 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit do 19. 1. 2023.
6. Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne 9. 3. 2023 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit do 19. 4. 2023.
7. Z Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově bylo zjištěno, že tyto upravují podmínky úvěrových vztahů vyplývajících ze smluv o úvěru.
8. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 20. 12. 2022 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 2.500 Kč s VS [var. symbol].
9. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 2. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 700 Kč s VS [var. symbol].
10. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 3. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 1.000 Kč s VS [var. symbol].
11. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 6. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 500 Kč s VS [var. symbol].
12. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 9. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 700 Kč s VS [var. symbol].
13. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 12. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 800 Kč s VS [var. symbol].
14. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 13. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 700 Kč s VS [var. symbol].
15. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 17. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 1.200 Kč s VS [var. symbol].
16. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 19. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 800 Kč s VS [var. symbol].
17. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 19. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 900 Kč s VS [var. symbol].
18. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 25. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 1.000 Kč s VS [var. symbol].
19. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 28. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 800 Kč s VS [var. symbol].
20. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne 28. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] poukázána částka ve výši 400 Kč s VS [var. symbol].
21. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a přílohami této smlouvy bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] a žalobkyně uvedenou smlouvou stanovily podmínky pro postupování pohledávek s tím, že pohledávky budou postupovány na základě jednotlivých dílčích smluv. Ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni.
22. Potvrzením o provedení transakce bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně obdržela dne [datum] platbu za pohledávky postoupené žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].
23. Oznámením ze dne 12. 10. 2023 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] žalobkyni.
24. Z Oznámení ze dne 12. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání. Z podacího archu soud zjistil, že oznámení bylo předáno k odeslání žalovanému dne 16. 10. 2023.
25. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje dvě cesty terénního pracovníka na adresu žalovaného.
26. Výzvou před podáním žaloby ze dne 31. 1. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné smlouvy. Podacím archem s datem podání 2. 2. 2024 bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu byla odeslána žalovanému.
27. Z výpisu z obchodního rejstříku byla zjištěna osoba oprávněná jednat za žalobkyni.
28. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně postupnými platbami z prosince roku 2022 až ledna roku 2023 poukázala na účet žalovaného částku v celkové výši 12.000 Kč. Žalovaný poskytnuté plnění právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil a dluží částku ve výši 12.000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne 31. 1. 2024 odeslanou dne 2. 2. 2024 vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
29. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
34. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“
35. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací) a činila kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Následně žalobkyně výslovně sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (č. l. 16verte). Žalobkyně tak v řízení nemůže dostát své povinnosti prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla s odbornou péčí řádně zkoumána schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., když právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. má v takovém případě žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaný v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny v celkové částce 12.000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, že by uhradil jakoukoliv částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaný. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalovaného nebyl shledán důvod.
36. Vzhledem ke shora uvedenému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do částky 434 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a co do zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny, když žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 369 Kč, přičemž tato částka představuje 16,39 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,19 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,80 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.