Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacenía) částky ve výši 11.956,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z této částky za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 874,60 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 868,53 Kč,- s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč,b) částky ve výši 11.443,74 Kč,c) částky ve výši 72 Kč,d) částky ve výši 2.128,20 Kč,se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že dne 6. 12. 2021 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru č. [hodnota] jejíž přílohu č. 1 tvořil předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 22.000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 24.
002 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 46.002 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 17 měsíčních splátkách ve výši 2.706 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 6. 5. 2023. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 22.200 Kč, která odpovídá 8 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 10.043,81 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 12.156,19 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 23.802 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11.956,19 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 11.845,81 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 6. 5. 2023. Ode dne 7. 5. 2023 je tedy žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 36.953,59 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 11.956,19 Kč, nesplaceného smluvního úroku 402,07 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 7.251,53 K, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1.862,80 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2.329,41 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3.000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 807,46 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1.570,69 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 7.273,44 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina 11.956,19 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 402,07 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 7.251,53 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1.862,80 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2.329,41 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 466,46 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 7. 5. 2023 do 1. 11. 2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 11.956,19 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 874,60 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 7. 5. 2023 do 1. 11. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 11.956,19 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč, smluvní pokuta ve výši 2.128,20 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 12.312,27 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 402,07 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 7.251,53 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1.862,80 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2.329,41 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 466,46 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 7. 12. 2023 z jistiny ve výši 11.956,19 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovanou žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 9. 4. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byla žalovaná informována o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byla žalovaná v dopise informována: odchozí dopis 48 Kč, odchozí dopis doporučeně 74 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou žalobního návrhu je i dokument nazvaný výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 72 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 1 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 0. Žalobkyně doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobkyně může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 11.956,19 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 7. 5. 2023 do 31. 10. 2023. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 2.128,20 Kč. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na § 168 odst. 1 téhož zákona.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se [adresa], datovanou 6. 12. 2021, žádostí o úvěr ze dne 6. 12. 2021 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že mezi žalovanou a uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 22.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 1.343 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14.740 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3.519 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4.400 Kč, v 17ti měsíčních splátkách po 2.706 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná v uvedené smlouvě potvrdila, že částku 22.000 Kč převzala v hotovosti.
4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 uzavřenou mezi žalobkyní jako postupníkem a výše uvedenou společností [právnická osoba]., jako postupitelem a oznámením o postoupení pohledávky adresovaným žalované, datovaným 2. 1. 2024 a dokladem o odeslání, má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]., postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
5. Předžalobní výzvou datovanou 9. 4. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovanou k úhradě žalované částky.
6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného od 1. 12. 2016.
7. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Dle § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému a právnímu závěru. Mezi žalovanou a výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]., byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 22.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 1.343 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14.740 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3.519 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4.400 Kč, v 17ti měsíčních splátkách po 2.706 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně však nesplnila svoji povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, jak požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z žalobkyní předložených listin vyplývá, že co se týče příjmů a výdajů žalované, tak se spokojila toliko z informacemi poskytnutými žalovanou v rámci její žádosti o úvěr. Z tohoto důvodu má soud předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto nárok žalobkyně, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena, posuzoval jako bezdůvodné obohacení, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 22.000 Kč. Dle tvrzení samotné žalobkyně uhradila žalovaná již částku 22.200 Kč, čímž je celá jistina představující bezdůvodné obohacení žalované splacena a soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když ve sporu byla úspěšná žalovaná, která však náhradu nákladů řízení nepožadovala.