Výrok
I. Výživné žalobkyně na žalovanou, naposledy stanovené usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 13. 6. 2024, č.j. [spisová značka], částkou 5.700 Kč měsíčně, se s účinností od 14. 11. 2025 zrušuje.
II. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala zrušení výživného na žalovanou s účinností od 14. 11. 2025 s tím, že naposledy bylo o tomto výživném rozhodnuto [Anonymizováno] usnesením ze dne 31. 6. 2024, č.j. [spisová značka], kdy jí byla uložena povinnost přispívat na výživu žalované částkou 5.700 Kč měsíčně. Žalovaná je již dospělá, zaměstnaná a výdělečně činná a je tedy již schopna sama se živit. Konkrétně pracuje jako [adresa].Žalovaná se zrušením výživného nesouhlasila s tím, že se v současné době nadále nachází v období studijních příprav na budoucí povolání. Konkrétně nadále studuje na [Anonymizováno], fakulta [Anonymizováno], kdy se nachází v 1. ročníku navazujícího [Anonymizováno] studia. Přestože se jedná o kombinovanou formu studia, musí univerzitu navštěvovat dva dny v týdnu. K tomu dále žalovaná uvedla, že tato forma studia byla zvolena záměrně, a to v důsledku nedostatku financí k udržení životní úrovně. Nemohla si dovolit z finančních důvodů prezenční studium, neboť byla nucena najít si práci.Usnesením [Anonymizováno] ze dne 13. 6. 2024, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 13. 6. 2024, má soud za prokázané, že tímto usnesením byl schválen smír mezi žalobkyní a žalovanou, ve kterém se žalobkyně zavázala hradit výživné na žalovanou ve výši 5.700 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 1. 2022.K dotazu soud žalovaná při jednání dne 20. 5. 2026 uvedla, že má ukončené bakalářské vzdělání v oboru [Anonymizováno], když státní závěrečnou zkoušku vykonala v červnu 2025. Od září 2025 pracuje na pozici [Anonymizováno] u společnosti [Anonymizováno], a to na částečný úvazek v rozsahu 0,4 se smlouvou sjednanou na dobu určitou do srpna 2026. Příjem z tohoto zaměstnání je pohyblivý, záleží na klientele a dosud se pohyboval v rozsahu 25.000 Kč až 35.000 Kč čistého měsíčně. Od března 2026 pak má další zaměstnání, a to na [Anonymizováno], také na částečný úvazek v rozsahu 0,4 s příjmem cca 18.000 Kč čistého v březnu a 27.000 Kč čistého v dubnu. Studium ve [adresa] je kombinované v rozsahu 2 dnů v týdnu, kdy žalovaná je ve škole v pátek a v sobotu, což je také důvod pro kratší pracovní úvazky. Již od počátku studia, tedy od roku 2022, bydlí žalovaná v [Anonymizováno], do února 2026 bydlela ve spolubydlení, teď již bydlí sama v pronajatém bytě.Potvrzením o studiu datovaným 8. 9. 2025 má soud za prokázané, že žalovaná je v akademickém roce 2025/26, tj. od 8. 7. 2025 do 31. 8. 2026 studentkou [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], studijní program „[Anonymizováno] “ při kombinované formě studia.Při právním hodnocení soud vycházel z § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Jak žalovaná při jednání sama uvedla, má ukončené bakalářské vzdělání, a od září 2025 je již zaměstnána s měsíčním příjmem pohybujícím se od 25.000 Kč do 35.000 Kč čistého a od března 2026 ve výši dalších 18.000 Kč, resp. 27.000 Kč čistého. Dle soudu tak je již schopna sama se živit, a proto soud vyhověl žalobě a výživné žalobkyně na žalovanou s účinností od 14. 11. 2025 zrušil.Náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nepožadoval.