Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 700 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 888,59 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 22 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 32,29 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 200 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 %, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 961 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 22 700 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem ve výši 32 997 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 8 250 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 3 365 Kč. Za dobu trvání úvěru ovšem žalovaný uhradil pouze částku ve výši 15 500 Kč. Pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství a všemi právy s nimi spojenými, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá dlužné jistiny ve výši 22 500 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou a částkou zaplacenou žalovaným, kapitalizovaný zákonný úrok z dlužné jistiny od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Dne [datum] byla dále uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem ve výši 26 050 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 6 513 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 2 799 Kč. Za dobu trvání úvěru ovšem žalovaný uhradil pouze částku ve výši 29 800 Kč. Pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství a všemi právy s nimi spojenými, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá dlužné jistiny ve výši 200 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou a částkou zaplacenou žalovaným, kapitalizovaný zákonný úrok z dlužné jistiny ve výši 32,29 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil.
3. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.
4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný a [právnická osoba], IČ: [IČO], podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 38 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem ve výši 32 997 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 8 250 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 3 365 Kč. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že částku ve výši 38 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy převzal. Úroková sazba činí 69 %, RPSN 100,66 %.
6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na spotřebitelský úvěr č. [hodnota] uhradil částku 15 500 Kč.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný a [Anonymizováno]., IČ: [IČO], podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem ve výši 26 050 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 6 513 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 2 799 Kč. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy převzal. Úroková sazba činí 69 %, RPSN 102 %.
8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na spotřebitelský úvěr č. [hodnota] uhradil částku 29 800 Kč.
9. Ze zákaznické karty s datem [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v této listině uvedl, že pracuje na plný úvazek jako svářeč pro [Anonymizováno]. s čistým příjmem 17 876, je svobodný, je spoluvlastníkem neurčeného objektu bydlení, nemá vyživovací povinnost, další příjem domácnosti činí 19 600 Kč, má externí splátky ve výši 3 000 Kč a měsíční výdaje 1 000 Kč.
10. Ze zákaznické karty s datem [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v této listině uvedl, že pracuje na plný úvazek jako [Anonymizováno] pro [Anonymizováno]. s čistým příjmem 29 723 Kč, je svobodný, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost, další příjem domácnosti není uveden, má externí splátky ve výši 1 000 Kč a měsíční výdaje 1 500 Kč.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], jako postupitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru specifikovaných v příloze č. [hodnota] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] se nachází v seznamu postoupených pohledávek.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum].
13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které ho vyzval k zaplacení 117 797,29 Kč. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne [datum].
14. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu č. [hodnota], na základě, které předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 38 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tuto částku v den podpisu v hotovosti přijal a zavázal se uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 32 997 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 8 250 Kč v 24 měsíčních splátkách po 3 365 Kč. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil 15 500 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno]., IČ: [IČO], a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu č. [hodnota], na základě, které předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tuto částku v den podpisu v hotovosti přijal a zavázal se uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 26 050 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 6 513 Kč v 24 měsíčních splátkách po 2 799 Kč. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil 29 800 Kč. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovanému dne [datum] odeslána výzva k zaplacení.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřených smluv mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jednotlivým nárokům ze smluv, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, z kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení.
22. S ohledem na nedostatečná skutková tvrzení soud nemohl věc podřadit pod jednotlivá ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Soud je pak toho názoru, že pokud je možné právní jednání mezi stranami podřadit pod ustanovení občanského zákoníků upravující smluvní jednání mezi stranami, nemůže bez dalšího na řešenou věc aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to jen na základě skutečnosti, že žalobkyně uvedla do návrhu, že požadované částky představují bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Soud se proto zabýval tvrzenými skutečnostmi ohledně smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o zápůjčce v režimu zákona o spotřebitelském úvěru. K tomuto právnímu jednání se ostatně vztahovala veškerá tvrzení žalobkyně uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
23. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl proto soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Předchůdkyně žalobkyně ovšem neověřila schopnost žalované splatit předmětný úvěr dostatečně. Žalobkyně žádným způsobem neověřila výdajovou stránku žalovaného, když vycházela z nereálné částky 1 000 Kč měsíčně, případně 1 500 Kč. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] předala v hotovosti částku 38 000 Kč a dne [datum] částku 30 000 Kč, přičemž dle žalobkyně žalovaný uhradil celkem 45 300 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně možnosti uvedenou částku splatit. Soud proto zavázal žalovaného, aby žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, zaplatil částku 22 700 Kč. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku.
24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 86 %. Po odečtení jejího neúspěchu (14 %) od úspěchu, tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 72 %. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 908 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 700 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 2 723 Kč, z čehož 72 % je 1 961 Kč.
25. Ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. soud stanovil lhůty k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.