Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, na číslo účtu: [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], nebo v hotovosti na pokladně soudu, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení částkou 788,60 Kč tyto k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [Adresa advokáta], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným Okresnímu soudu v Šumperku dne 3. 9. 2024 a doplněným podáním doručeným soudu dne 4. 10. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 30. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částky 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 450 Kč od 30. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částky 2 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 160 Kč od 30. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částky 800 Kč, částky 700 Kč, částky 1 000 Kč a částky 5 100 Kč. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jen „původní věřitel“), byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to dne 30. 8. 2023. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dní od jeho poskytnutí spolu s částkou řádného úroku ve výši 450 Kč a poplatkem ve výši 2 160 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplatil a dostal se do prodlení s jeho úhradou. Z důvodu prodlení žalovaného delšího než 14 dní vznikla žalovanému povinnost uhradit v souladu se smlouvou poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč. Žalovanému vznikla dále povinnost uhradit žalobkyni 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv a 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu. Žalovanému vznikla vzhledem k jeho prodlení rovněž povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru, kdy žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu ve výši 5 100 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla původním věřitelem postoupena na přechodného věřitele, společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], který ji následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupil společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila žalobkyni. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a z daného důvodu tak žalobkyně není schopna ověření úvěruschopnost doložit. Ze strany žalobkyně došlo k náležitému plnění, avšak bez právního důvodu, žalobkyně má tudíž nárok na vydání tohoto plnění, představujícího vyplacenou částku úvěru jakožto bezdůvodného obohacení. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.
2. K návrhu žalobkyně bylo řízení usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [spisová značka], zastaveno v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 9. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 450 Kč od 30. 9. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 160 Kč od 30. 9. 2023 do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.
4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Potvrzením o provedené platbě ze dne 12. 3. 2024 bylo prokázáno, že dne 30. 8. 2023 byla provedena platba ve výši 15 000 Kč z bankovního účtu původního věřitele na účet č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol].
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. [datum] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa].
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě uvedené smlouvy postoupila společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] [adresa], pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa].
8. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a Přehledem pohledávek postupovaných na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným nárokovanou v dané věci žalobkyni.
9. Zprávou [právnická osoba]. ze dne 1. 11. 2024 bylo prokázáno, že majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaný.
10. Z Předžalobní výzvy dle § 142a občanského soudního řádu ze dne 13. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], a to do 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Poštovním podacím archem s datem podání 13. 6. 2024 bylo prokázáno, že výzva byla předána k odeslání žalovanému.
11. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní soud neučinil žádná skutková zjištění, když skutkový stav věci byl spolehlivě zjištěn ze shora uvedených důkazů.
12. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: původní věřitel společnost [právnická osoba]. poskytla dne 30. 8. 2023 žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný na poskytnuté plnění původnímu věřiteli ničeho nesplatil. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupil pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], která ji smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnosti [právnická osoba] a tato ji následně postoupila žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby marně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím právního zástupce.
13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh, po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní, je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému převodem na účet žalovaného částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný ničeho na poskytnuté plnění nevrátil. Soud tak uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena a která žalovaného k úhradě dluhu vyzývala, částku ve výši 15 000 Kč. Soud nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. Tvrzeními žalobkyně vztahujícími se k smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] se soud blíže nezabýval, když po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyní zůstala předmětem věci právě jen částka 15 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.
16. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl soudem vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč dle Položky 2, bodu 2. sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když dle Položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku činí soudní poplatek 1.000 Kč, avšak uhrazeno dosud bylo pouze 800 Kč.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze z části, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné části, a to ve výši 788,60 Kč. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1000 Kč (800 Kč a doplatek 200 Kč) a nákladů na odměnu a hotové výdaje zástupce dle § 137 odst. 2 o. s. ř., kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 2 140 Kč [tarifní hodnota 25 210 Kč] za každý ze tří vykonaných úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč. Při plném úspěchu ve věci by tedy žalobkyni svědčil nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 857,20 Kč; soud však musel při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednit, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, pokud jde o částku 10 210 Kč a veškeré příslušenství. V tomto rozsahu žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zastaveno. Je-li zavinění za zastavení řízení přičitatelné žalobkyni, posoudí se v této části předmětu řízení jako neúspěch žalobkyně a zohlední se poměrně v jejím případném (částečném) úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Úspěch ve věci je pak nutné posuzovat ve vztahu k celému předmětu řízení, jímž je i uplatněné příslušenství. Soud se tedy musel vypořádat i se zastavením v části příslušenství, tedy neúspěchem ohledně této části nároku (srov. závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Pro účely výpočtu části neúspěchu co do příslušenství byly soudem úroky z prodlení kapitalizovány ke dni dispozičního úkon žalobkyně částečného zpětvzetí, protože k tomuto dni se přestala žalobkyně domáhat této části předmětu řízení. Žalobkyně tedy celkově ke dni zpětvzetí uplatňovala jako předmět řízení částku 27 889,42 Kč (jistiny + příslušenství k tomuto dni); poté bylo řízení zastaveno v rozsahu 12 889,42 Kč, což představuje ve vztahu k celku neúspěch žalobkyně (zavinění zastavení) v řízení v rozsahu 46 %; naproti tomu úspěch měla žalobkyně v částce 15 000 Kč, což odpovídá 54 % ve vztahu k celku. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Protože měla žalobkyně v dané věci úspěch jen v rozsahu 54 %, je od něj třeba odečíst úspěch žalovaného, tj. neúspěch žalobkyně, ve výši 46 %, když výsledným poměrem je 8 % úspěch a tomu odpovídající část nákladů řízení oproti plnému úspěchu, tj. 8 % z 9 857,20 Kč, částka 788,60 Kč.
18. Lhůty k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.