Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá zrušení povinnosti platit výživné ve prospěch žalované, stanovené rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] částkou 4 200 Kč měsíčně, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované a původně též k nezletilému [jméno FO], a to zpětně od [datum] z důvodu nenavštěvování školní docházky a jejich osamostatnění a výdělečné činnosti, kdy [Anonymizováno] pracuje jako výživový poradce a fitness trenér. Dalším důvodem žádosti je narození syna [jméno FO] dne [datum].
2. Žalovaná se zrušením vyživovací povinnosti nesouhlasí. U jednání uvedla, že brigádně si přivydělávala pouze o letních prázdninách, a to cirka 20 000 Kč. Aktuálně je studentkou prvního ročníku [Anonymizováno], studijní program [Anonymizováno]. Žalovaná studuje prezenčně. Za dopravu do Olomouce žalovaná vynaloží 1.500 Kč měsíčně; bydlí u matky, na bydlení nepřispívá. Matka nebo její manžel kupují žalované potraviny, ze kterých si žalovaná připravuje celodenní stravu, týdně za potraviny vynaloží asi 1.000 Kč. V souvislosti se školou žalovaná zaplatila 9 400 Kč za lyžařský kurs, který byl povinný, za dvoje běžky vynaložila 20 000 Kč celkem a za půjčovné lyžařského vybavení asi 3 000 Kč. V souvislosti se zdravotním stavem vynaloží 1 200 Kč měsíčně za kontaktní čočky a 1 000 Kč za masti z lékárny na ekzém. Žalovaná si platí permanentku do fitness centra částkou 1 600 Kč měsíčně. Žalovaná nyní při studiu nepracuje z důvodu velkého studijního zatížení, když ještě po škole chodí na trénink, který trvá cca 3 hodiny. Pokud jde o oblečení, sportovní věci dostává od společnosti [Anonymizováno], kterou žalovaná propaguje. Oblečení na běžné nošení obvykle dostává od matky k narozeninám a k Vánocům. Za hygienické a kosmetické potřeby z drogerie vynaloží asi 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že životní úroveň žalobce a jeho rodiny (manželky a tří synů) je vyšší, než jaká by odpovídala příjmům zjištěným v opatrovnickém řízení a také než životní úroveň žalované a jejího bratra [jméno FO]. Otec jezdí drahým automobilem [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jeho synové [Anonymizováno], [právnická osoba] [jméno FO] jezdí [Anonymizováno], k tomu mají [Anonymizováno], mají vždy nové vybavení. Otec má v domě „[Anonymizováno] “ [Anonymizováno], zřejmě [Anonymizováno]. Otec s manželkou mají [Anonymizováno], o prázdninách byli asi v [Anonymizováno], před třemi lety byli v [Anonymizováno]. Otec toto popírá. Otec má také [Anonymizováno], se kterou jezdí se ženou na srazy, a ještě starší [Anonymizováno]. O [Anonymizováno] otec tvrdí, že je má pouze půjčené. Na Vánoce ani k narozeninám otec žalované ani jejímu bratrovi nedává žádné dárky, nedostala nic ani k 18. narozeninám. Od června roku 2025 žalobce žalované neplatí výživné.
3. K jednání, které bylo nařízené na [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil.
4. Z provedených důkazů (potvrzení o studiu, zpráva ÚP) soud zjistil, že žalovaná je studentkou prvního ročníku [Anonymizováno] v prezenční formě. V červnu 2025 byl žalované naposledy vyplacen příspěvek na dítě ve výši 1 580 Kč. Z výpovědi žalované soud zjistil, že momentálně nemá příjem z brigád. Naposledy si vydělala o letních prázdninách asi 20 000 Kč. Její pravidelné měsíční výdaje dosahují výše cirka 7 300 Kč s tím, že v zimní sezóně měla mimořádné výdaje spojené s povinným lyžařským kurzem, a to celkem 30 600 Kč. Žalobce ke svým poměrům neuvedl ničeho a svou neúčastí u jednání se zbavil možnosti poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř.
5. V rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o návrhu žalobce na zrušení vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno FO], bratru žalované, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že od poslední úpravy výživného sice došlo ke změně poměrů na straně účastníků řízení, ve svém souhrnu však neodůvodňují jeho novou úpravu dle ustanovení § 923 odst. 1 o. z. Příjmová situace matky se zlepšila, když došlo k navýšení jejího příjmu o cca 7 000 Kč měsíčně. Na straně otce bylo při předchozí úpravě výživného vycházeno z příjmu ve výši cca 32 000 Kč čistého měsíčně, který je nutné dovozovat i v současné době, neboť sám otec potvrdil, že v mezidobí k žádné podstatné změně poměrů v jeho činnosti pro firmu [Anonymizováno] s.r.o. nedošlo a jiný důvod poklesu mzdy při stejném rozsahu práce neuvedl. Oficiální změny (převod pracovního poměru na dohodu, snížení mzdy, omezení činnosti…) považuje soud za účelové, stejně jako evidenci obchodní firmy, v rámci níž je podnikání realizováno, na osobu manželky, která dlouhodobě pečuje o děti útlého věku (od roku 2024 v počtu tří). Z dlouhodobého hlediska je zřejmé, že otec i jeho manželka mají snahu maximálně ztížit objektivizaci svých faktických příjmů, kdy důvody spočívají ve snaze omezit, popřípadě zcela vyloučit zákonné odvody, úhradu závazků, získat finanční prospěch (dlouhodobé a opakované čerpání nemocenských dávek za současného výkonu zaměstnání, odjezdů na dovolenou, před započetím výplaty peněžité pomoci v mateřství nástup manželky otce po řadě měsíců do zaměstnání s výplatou za 6/2024 - [částka] …) a nepochybně také cílí na zkreslení rozhodných skutečností pro účely úpravy vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno FO] i zletilé [Anonymizováno], jejichž existenci otec v důsledku intenzivních rozporů rodičů popírá. Podpůrně je nutné zohledňovat celkovou majetkovou situaci i životní standard rodiny otce, jenž také neodpovídá dokladovaným příjmům, to je na straně otce 10 000 Kč měsíčně a na straně manželky 8 955 + 11 500 Kč měsíčně, i nabídku volných pracovních míst, která pro případ neúspěšného podnikání otce tomuto umožňuje, aby do zaměstnání nastoupil a se svými rozsáhlými zkušenostmi z doby podnikání s adekvátním finančním prospěchem uplatnil. Nelze samozřejmě přehlédnout, že otci přibyla další vyživovací povinnost k nezletilému [jméno FO], tato skutečnost však není sama o sobě důvodem pro zrušení vyživovací povinnosti ke staršímu dítěti, naopak otec, jenž má dle centrální evidence obyvatel sedm dětí, by měl předem zvážit, zda je v jeho schopnostech odpovědnost za rovnoměrné plnění všech svých vyživovacích povinností převzít.
6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval relevantní ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (§§ 910, 911, 913, 915) a dospěl k závěru, že návrh na zrušení vyživovací povinnosti k žalované není důvodný. Žalovaná je zletilou dcerou žalobce, která z důvodu studia na vysoké škole není schopna se sama živit. Žalobce přitom netvrdil ani neprokázal, že by jeho možnosti, schopnosti a majetkové poměry placení výživného v aktuální výši znemožňovaly. Pravidelné příjmy z brigád u žalované nebyly prokázány.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. odst. 1 o.s.ř tak, že soud úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobci, přičemž žalovaná požadovala toliko náhradu za dopravu automobilem k jednání nařízenému na [datum] z [adresa] a zpět. Soud proto žalované náhradu v odpovídající výši 500 Kč přiznal.