Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13.006 Kč s úrokem 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 8 735 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 13 006 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění návrhu uvedla, že s žalovanou (a původně žalovaným [adresa]) uzavřela nájemní smlouvu o nájmu bytové jednotky č. [Anonymizováno] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], vše zapsané na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa]. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalobkyně se s nájemci následně dohodla na ukončení nájmu ke dni [datum]. Po ukončení nájmu žalobkyně žalovaným na základě nájemní smlouvy vystavila vyúčtování nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Náklad na služby po zaokrouhlení činil 29 006 Kč, žalovaní zaplatili zálohu 2 000 Kč dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], celkem 16 000 Kč. Na zbývající částku 13 006 Kč žalobkyně žalovaným vystavila fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností [datum]. Žalobkyně žalované opakovaně upomínala o zaplacení, žalovaní přesto ničeho neuhradili. Žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení.
2. Usnesením zdejšího soudu č. j. EPR [č. účtu] -11 soud zastavil řízení o zaplacení částky 13 006 Kč vůči žalovanému [adresa].
3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako pronajímatelem a [adresa] a [Jméno žalované] jako nájemci. Předmětem nájmu byla bytová jednotka číslo [hodnota] v bytovém v domě č. p. [Anonymizováno] na pozemku parcelní číslo stavební [Anonymizováno]. Nájem byl uzavřen na dobu od [datum] do [datum] za nájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně. Měsíční zálohy na úhradu služeb spojených s užíváním předmětu nájmu byly stanoveny částkou 2 000 Kč. Smlouva je opatřena datem [datum] a podpisy za pronajímatele a nájemce.
5. Z dohody o ukončení nájmu soud zjistil, že byla uzavřena mezi [Anonymizováno] [právnická osoba]. a [adresa]. Dle obsahu listiny se strany dohodly na ukončení nájmu ke dni [datum]. Dohoda je opatřena podpisem pronajímatele a nájemce a datem [datum].
6. Z listiny označené jako roční vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za [datum] až [datum] soud zjistil, že společnost Paper [právnická osoba]. [Jméno žalované] a [adresa] vyúčtovala nedoplatek ve výši 13 006 Kč7. Z faktury číslo [hodnota] soud zjistil, že dodavatel (žalobkyně) [Jméno žalované] a [adresa] vyúčtoval částku 13 006 Kč s datem splatnosti [datum] na základě nájemní smlouvy za služby spojené s nájmem bytu číslo [hodnota] za rok 2021 v [Anonymizováno] ulici č. [hodnota] v [adresa].8. Z výpisu z obchodního rejstříku je soudu známo, že dne [datum] žalobkyně změnila obchodní jméno z [Anonymizováno] [právnická osoba]. na [Jméno žalobkyně] s.r.o.9. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná a původně žalovaný [jméno FO] s žalobkyní podepsali nájemní smlouvu, kterou žalobkyně žalované a [adresa] přenechala k užívání byt číslo [hodnota] v domě č. p. [adresa] za nájemné 8 500 Kč měsíčně s tím, že na služby spojené s užíváním bytu byli nájemci povinni platit 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně s žalovaným následně podepsali dohodu o ukončení nájmu ke dni [datum]. Žalobkyně žalované a [adresa] fakturou číslo [hodnota] vyúčtovala nedoplatky na službách spojených s užíváním bytu, kdy po započtení zaplacených záloh zbývalo uhradit 13 006 Kč do [datum]. Žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho.10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.11. Podle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.12. Podle ustanovení § 2247 odst. 1, 3 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.13. Podle ustanovení § 7 odst. 1–4 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemce uzavřely smlouvu o nájmu bytu, podle které se žalovaná zavázala platit nájemné a zálohy spojené s užíváním bytu částkou 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně provedla vyúčtování skutečné výše nákladů a zaplacených záloh na služby a zjistila nedoplatek ve výši 13 006 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení vyúčtovaného nedoplatku a na zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování. Žalovaná v řízení zůstala nečinná, tvrzení žalobkyně ani předložené důkazy nerozporovala. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 735 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 006 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a jednoho ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 528,13 Kč za 30 ujetých km v částce 228,13 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 558 Kč ve výši 1 377 Kč.18. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem.