Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2.300 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. IČO [IČO], a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně tedy požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] částku 4.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč a dne [datum] částku 1.000 Kč celkem částku ve výši 20.000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba]. IČO [IČO] jako na přechodného věřitele a následně smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a současně byl vyzván k úhradě celé dlužné částky, ničeho ovšem neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, tato smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jeho podpisem či jiným způsobem.
5. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku 4.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč a dne [datum] částku 1.000 Kč celkem částku ve výši 20.000 Kč na bankovní účet č. [č. účtu].
6. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je veden na žalovaného. Na tento účet byly připsány výše uvedené platby v celkové výši 20.000 Kč.
7. Ze smluv o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba]. IČO [IČO] jako postupník a [Anonymizováno] [právnická osoba]. IČO [IČO], jako postupitel podepsali dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.
8. Ze smluv o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a [právnická osoba]. IČO [IČO], jako postupitel podepsali dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.
9. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky, a to do tří dnů, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum], současně byl žalovaný informován o postoupení pohledávky.
10. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.
11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla řádně podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru, když předložená smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jeho podpisem či jiným způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku 4.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč a dne [datum] částku 1.000 Kč celkem částku ve výši 20.000 Kč na bankovní účet č. [č. účtu]. Dle sdělení [právnická osoba]. je majitelem účtu č. [č. účtu] žalovaný. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba]. IČO [IČO] jako na přechodného věřitele a následně smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce upomínala k uhrazení celé dlužné částky, a to do tří dnů, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum], současně bylo žalovanému touto výzvou oznámeno postoupení pohledávky.
12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, když žalobkyní předložená smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jeho podpisem či jiným způsobem, což žalobkyně potvrdila, když soudu sdělila, že uzavřenou smlouvu není schopna doložit. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převedla na jeho účet částku 20.000 Kč, žalovaný ničeho neuhradil a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný v řízení nenamítal, že by uhradil jakoukoliv částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil včas, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od [datum] do zaplacení, když ho žalobkyně výzvou podanou k poštovní přepravě dne [datum] k úhradě dlužné částky upomínala. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
18. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.