Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

9 C 44/2024

Soud: Okresní soud v ŠumperkuDatum rozhodnutí: 28. 5. 2024Č. j.: 9 C 44/2024-20Samosoudkyně: JUDr. Adéla Sedláčková LL.M.Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 16. 7. 2024Předmět řízení: 0 10 295,89 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSU:2024:9.C.44.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (56) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 295,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 295,89 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 10.000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1.520 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 10.295,89 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO], byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 10.000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webu právní předchůdkyně žalobkyně [Anonymizováno]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum] společně s poplatkem ve výši 3.994,11 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč. Žalovaný úvěr do dne jeho splatnosti nesplatil, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne [datum] se tak žalovaný ocitnul v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba]. IČ [IČO] a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovaným dne [datum] prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 3.994,11 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč, a to v jedné splátce splatné dne [datum].

5. Z potvrzení o provedené platbě vystavené dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. [č. účtu] dne [datum] částku ve výši 10.000 Kč6. Ze sdělení [právnická osoba]. bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je veden pro žalovaného.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba]. IČ [IČO] a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.8. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne [datum] s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného informoval o postoupení předmětné pohledávky a dále ho vyzval k uhrazení celé dlužné částky do tří dnů. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum].9. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO], a žalovaný dne [datum] podepsali prostřednictvím webu [Anonymizováno] smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 3.994,11 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč, a to do [datum] v jediné splátce. Částka úvěru ve výši 10.000 Kč byla poukázána dne [datum] na bankovní účet žalovaného. Žalovaný ovšem neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba]. IČ [IČO] a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, která žalovaného výzvou podanou k poštovní přepravě dne [datum] informovala o postoupení pohledávky a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky do tří dnů.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení ale bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost ověřovala nedostatečně. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala lustrováním v externích systémech, toto však žalobkyně nijak nedoložila. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala, že zkoumala příjmovou či výdajovou stránku žalovaného. To je v přímém rozporu s povinnostmi dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tak nemohla dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala na jeho bankovní účet částku 10.000 Kč, přičemž dle žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možnosti uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení ode dne [datum], tedy ode dne následujícího po datu [datum], do kterého měl žalovaný uhradit celou dlužnou částku dle smlouvy. Od uvedeného data ale nelze počítat prodlení žalovaného, neboť smlouva je neplatná a je neplatné i ustanovení smlouvy o splatnosti celkové dlužné částky. Za první den prodlení tak soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den [datum] neboť oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě byla předána provozovateli poštovních služeb k doručení žalovanému dne [datum]. Ve smyslu § 573 o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem [datum]. Jelikož žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do 3 dnů, tj. do [datum], nastalo prodlení žalovaného až dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl.17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 81 %. Po odečtení jejího neúspěchu (19 %) od úspěchu, tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 62 %. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.295,89 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1200 Kč ve výši 252 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 2452 Kč, z čehož 62 % je 1.520 Kč.18. [adresa] k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.19. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl soudem vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč dle Položky 2, bodu 2. sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když dle Položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku činí soudní poplatek 1.000 Kč, avšak uhrazeno dosud bylo pouze 800 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací