Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 600 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. s tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi společností [Anonymizováno]. a žalobkyní. Smlouva o půjčce byla uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba] dne [datum]; na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný čerpal, avšak po datu splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně požadovala též zákonný úrok z prodlení.
2. Usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] -[Anonymizováno], byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení úpadku oddlužením.
3. Usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] -[Anonymizováno], vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka (žalovaného). Insolvenční soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.
4. Soud vyzval žalobkyni k vyjádření, zda s ohledem na výše uvedené trvá na podané žalobě.
5. Žalobkyně se přes výzvu soudu k věci nevyjádřila.
6. Dle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.
7. Podle § 414 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.
8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobou požadovaná pohledávka vznikla před rozhodnutím o úpadku žalovaného a žalovaný byl shora uvedeným usnesením v rámci insolvenčního řízení osvobozen od placení všech shora uvedených pohledávek, tedy i pohledávky vymáhané touto žalobou, nezbylo soudu než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítnout.
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 150 občanského soudního řádu, když žalovaný měl ve sporu úspěch, nicméně návrh byl podán po právu a žaloba byla zamítnuta z důvodu proběhlého insolvenčního řízení, jehož předmětem bylo oddlužení žalovaného. Žalovaný nadto náhradu nákladů řízení nepožadoval.