Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 45 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 23 309,23 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 67 309,23 Kč od 21. 3. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně zaplatit 4 529,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 673 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že původní věřitel [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], uzavřel s žalovaným dne 20. 11. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 67 309,23 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 20. 3. 2026. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 67 309,23 Kč, a splatností dne 28. 2. 2025. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla právní zástupkyní žalobkyně odeslána dne 24. 4. 2026. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem 67 309,23 Kč nejpozději splatných dne 20. 3. 2026. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru a ze standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že původní věřitel [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s částkou prvního čerpání úvěru 45 000 Kč a celkovou výší poskytnutého spotřebitelského úvěru 45 000 Kč a celkově požadovanou částkou 80 818,82 Kč.
5. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 67 309,23 Kč a současně, že celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb celkem 67 309,23 Kč. Žalobkyně také tvrdí, že smlouva byla uzavřena dne 20. 11. 2025, ale předložená smlouva ani standardní informace nejsou datovány.
6. Žalobkyně předložila listinu, v níž je uveden přehled všech čerpaných částek žalovaným, přehled všech zaplacených částek žalovaným, výše úroků i poplatků. Podle této listiny došlo k prvnímu a jedinému čerpání dne 20. 11. 2025, takže tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy tohoto dne zřejmě odpovídá skutečnosti. Z listiny dále vyplývá, že žalovaný čerpal od věřitele pouze tuto částku 45 000 Kč a nezaplatil ničeho. Poskytnutá částka pak vyplývá i z dokladu o této platbě.
7. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [Adresa advokátky], IČ [Anonymizováno], jako postupníkem a novým věřitelem.
8. Žalobkyně v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. V žalobě netvrdí nic o zjištěných příjmech žalovaného ani o jeho zjištěných výdajích. Žalobkyně však předložila listinu nadepsanou jako „L. A. info“, z níž žádné příjmy či výdaje žalovaného nevyplývají. Dále byla předložena listina bez označení, z níž však vyplynulo, že žalovaný má příjem 40 000 Kč měsíčně, je OSVČ v oboru zemědělství, žije s jednou dospělou osobou ve společné domácnosti v nájmu, má jednu vyživovací povinnost a je rozvedený. Je tedy zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřoval, není však zřejmé, na základě jakých dokladů. Není jasné, z čeho vycházel u příjmu žalovaného jako OSVČ, ani není zřejmé, jak byla prověřena položka měsíčních výdajů 10 000 Kč, ani není zřejmé, jak je strukturována. Žalobkyně, respektive její právní předchůdce tak dle názoru soudu řádně neprověřil úvěruschopnost žalovaného, což je zřejmé již jenom z toho, že žalovaný nezaplatil žádnou splátku úvěru.
9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).
10. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).
11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neprověřil tzv. úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském.
12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru 45 000 Kč, vyhověl tak žalobě co do částky 45 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.
13. Žalobkyně i žalovaný měli ve věci v zásadě srovnatelný úspěch a neúspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak soud žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
14. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 2 693 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu [položka 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků]. Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, tedy do výše 3 366 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 673 Kč.