Výrok
I. Vyživovací povinnost žalované k žalobkyni, která byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 22. května 2019, číslo jednací 0 P 67/2005-317 částkou 2 200 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 9. 2025 zvyšuje na částku 8 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaná je povinna toto výživné žalobkyni platit vždy do každého 15. dne v měsíci.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného. V žalobě uváděla, že žalovaná je její matkou. Výživné bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách[Anonymizováno] ze dne 22. 5. 2019, č. j. 0 P 67/2005-317, částkou 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v době podání žaloby (23. 7. 2025) dokončila bakalářské studium oboru Krajinářství na Mendelově univerzitě v Brně a bude pokračovat v navazujícím magisterském studiu stejného oboru na stejné univerzitě. Od poslední úpravy výživného uplynulo více než pět let. Odůvodněné potřeby žalobkyně spojené se studiem a samostatným životem se za tu dobu výrazně zvýšily. Na úhradě potřeb žalobkyně se podílí převážnou většinou otec žalobkyně, zatímco matka žalobkyně hradila výživné nepravidelně a některé roky vůbec. Otec žalobkyně je OSVČ v oboru malíř/natěrač a jeho měsíční příjem činí okolo 50 000 Kč hrubého. Otec žalobkyně jí platí jízdné do [adresa], ubytování v [Anonymizováno] kapesné, učebnice, drogerii, oblečení. Žalobkyně se s žalovanou nestýká, výživné žalovaná neposílá dobrovolně, ale je jí strháváno exekučně – strháváním z platu. Je zaměstnána u společnosti [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], a. s. [adresa]. Žalobkyně navrhla zvýšení výživného počínaje dnem 1. 9. 2025 na částku 8 000 Kč měsíčně (po doplnění návrhu).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K vyjádření byla vyzvána již výzvou z 16. 9. 2025, která jí byla doručena zanecháním výzvy [právnická osoba] dne 13. 1. 2026 na adrese trvalého pobytu [adresa], [adresa], kdy za doručenou se výzva má dnem 23. 1. 2026 (uplynutím 10 dnů). K jednání dne 28. 4. 2026 se nedostavila a svoji nepřítomnost u tohoto jednání nijak neomluvila. Předvolání na toto jednání jí bylo doručeno opět do vlastních rukou zanecháním výzvy [právnická osoba] dne 6. 3. 2026 na adrese trvalého pobytu [adresa], [adresa], kdy za doručenou se výzva má dnem 16. 3. 2026 (uplynutím 10 dnů). Soud proto projednal věc bez účasti žalované u jednání ve smyslu § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.
3. Výživné bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 22. 5. 2019, č. j. 0 P 67/2005-317, částkou 2 000 Kč měsíčně. Soud v uvedeném rozhodnutí vycházel z příjmu žalované 12 693 Kč měsíčně a z toho, že žalobkyně tehdy studovala 2. ročník [Anonymizováno] v [adresa]. To vzal soud za prokázané z předloženého opatrovnického rozsudku a rovněž ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 P 67/2005.
4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 28 E 94/2016 vzal soud za prokázané, že pro vymožení výživného byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a výživné je tedy strháváno v rámci výkonu rozhodnutí plátcem mzdy žalované.
5. Podle § 910 odst. 1 obč. zák. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.
6. Podle § 911 obč. zák. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.
7. Podle § 913 odst. 1 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
8. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], ze dne 11. 7. 2025 vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla přijata ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu [Anonymizováno] [Anonymizováno], prezenční forma studia, se zahájením studia v zimním semestru akademického roku 2025/2026. Z potvrzení o studiu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne 23. 2. 2023, je žalobkyně aktuálně studentkou v navazujícím magisterském studijním programu [Anonymizováno] [Anonymizováno], prezenční forma studia, v letním semestru akademického roku 2025/2026. Totéž vzal soud za prokázané i z účastnické výpovědi žalobkyně.
9. Je tedy zřejmé, že žalobkyně studuje, připravuje se na budoucí povolání, a tedy není schopna sama se živit. Je tedy splněna tato podmínka pro stanovení výživného podle § 911 obč. zák.
10. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že pokračuje ve studiu krajinného inženýrství v navazujícím magisterském programu, jedná se o prezenční formu studia. Studium by měla ukončit v červnu 2027. Ve škole se školné neplatí, je však potřeba si koupit studijní literaturu, což je částka asi 1 500 Kč za semestr. Samozřejmě, že potřebuje i počítač, tento jí pořídil otec a stál asi 30 000 Kč. Používá samozřejmě také telefon, zde by měl soud uvažovat zřejmě o běžném telefonu, ale žalobkyně shodou okolností používá iPad, který si pořídila sama z vydělaných peněz, na půlku jí přispěl otec. Měsíční paušál za telefon a internet je 1 000 Kč. Bydlí se svým přítelem ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] u jeho babičky, společně si platí náklady bydlení ve výši 2 000 Kč. Přítel rovněž studuje. Žalobkyně dojíždí do [Anonymizováno], denně to stojí 48 Kč, a po Brně používá tzv. šalinkartu, která stojí necelých 700 Kč za tři měsíce. Vždycky jednou za semestr mají výjezdy do vzdálenějších lokalit, kde si musí platit dopravu. Pokud je to výjezd vícedenní, tak si musí platit i ubytování. Bývají to různé hory, například Šumava apod. Do [adresa] jezdí asi tak dvakrát do měsíce. Její zdravotní stav je dobrý, aktuálně nemá nějaké vyšší výdaje se zdravotním stavem. Věnuje se ale sportu, a to florbalu a hokejbalu. Florbal hraje v Brně, výdaje jsou za výbavu, což je florbalka, boty, oblečení, dohromady nějakých 6 000 Kč, plus nějaké doplňky výživy. Sportovnímu klubu platí příspěvek 10 000 Kč ročně. Hrávala i hokejbal, tam je vybavení dražší, v řádu asi 8 000 Kč, 9 000 Kč, ale tento sport žalobkyně v současné době spíše utlumuje. Jinak má samozřejmě výdaje za stravu, oblečení, obutí, drogerii, nějakou kulturu apod. Jedno jídlo v menze stojí v rozmezí 30 Kč až 80 Kč. Pokud je jí známo, tak matka jinou vyživovací povinnost nemá. Jaké jsou její osobní a majetkové poměry žalobkyně neví. Otec žalobkyni platí telefon, úrazové pojištění, bere ji na dovolenou, přispívá jí, když chce někam odjet.
11. Ze zprávy zaměstnavatele žalované [právnická osoba]. vzal soud za prokázané, že průměrná měsíční mzda žalované v měsících září až prosinec 2025 činila 39 421,75 Kč a mzda v měsíci lednu 2026 činila 46 460 Kč. Ze zprávy České zprávy sociálního zabezpečení ze dne 5. 3. 2026 vzal soud za prokázané, že žalovaná pobírá invalidní důchod prvního stupně, který od září do prosince 2025 činil 5 962 Kč a od 1. 1. 2026 6 534 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalované v období od září do prosince 2025 (mzda + invalidní důchod) činil 45 383,75 Kč a v lednu 2026 52 994 Kč.
12. Jiné informace o možnostech a schopnostech žalované platit výživné krom jejího příjmu soud nezjistil, neboť žalovaná, jak shora uvedeno se k této otázce nevyjádřila a nedostavila se ani k jednání, kde mohla případně vysvětlit svoje výdaje. Soud tak vycházel pouze ze sdělení žalobkyně, že žalovaná nemá jinou vyživovací povinnost, což vyplynulo i z opatrovnického spisu sp. zn. 0 P 67/2005.
13. Pokud jde o odůvodněné potřeby žalobkyně, soud vycházel z toho, že žalobkyně potřebuje na dopravu do místa školy a po městě [Anonymizováno] částku asi 2 000 Kč měsíčně včetně nákladů na studijní literaturu. Na bydlení je to částka 1 000 Kč, na používání telefonu a internet asi 1 000 Kč měsíčně, na pořízení počítače + telefonu při přepočtu na měsíc asi 3 000 Kč až 4 000 Kč, a dále částka asi 2 000 Kč na sportovní aktivity žalobkyně. Pak má žalobkyně potřeby na stravu minimálně 3 000 Kč – 4 000 Kč měsíčně + oblečení, boty, drogerie a kultura zhruba ve stejné částce. Dohromady se může jednat o částku okolo 16 000 Kč. Pokud jde o možnosti a schopnosti žalované, vycházel soud toliko z jejího příjmu, který se pohybuje někde mezi 45 000 Kč až 52 000 Kč a z toho, že žalovaná nemá jinou vyživovací povinnost než k žalobkyni. Při úvaze, že z jejího příjmu by vyživovací povinnosti mohla odpovídat částka blížící se 20 % z jejího příjmu, pak této úvaze požadovaná částka 8 000 Kč zcela odpovídá, a proto soud vyživovací povinnost žalované vůči žalobkyni na částku 8 000 Kč zvýšil od počátku semestru 2025/2026 (1. 9. 2025), kdy žalobkyně začala studovat magisterské studium.
14. Dluh na výživném vzniklý tímto zvýšením za dobu od 1. 9. 2026 do vyhlášení rozsudku soud neřešil v podobě rozhodnutí o splatnosti tohoto dluhu v rámci samostatného výroku rozsudku, a to s ohledem na probíhající výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy žalované.
15. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni však náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.