Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 24 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 9 600 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 33 600 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení a dalších 2 904 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 720,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 366 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 83984 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 20. 6. 2020 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 20. 6. 2020, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol], jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 20 10. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 23. 10. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 24. 10. 2023. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22. 2. 2024. Předmětem návrhu na vydání el. platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 33 600 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 24 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 9 600 Kč nejpozději splatných dne 23. 10. 2023, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 23. 10. 2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 24. 10. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 22. 2. 2024. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 904 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 20. 6. 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši 24 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] (to vyplynulo z potvrzení o platbě [jméno FO] [Anonymizováno].[Anonymizováno].). Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol], jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.
5. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 20. 10. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 23. 10. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 24. 10. 2023. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22. 2. 2024. To vzal soud za prokázané z upozornění žalobkyně na prodlení žalovaného, ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 20. 10. 2023 a z předžalobní výzvy, žalovaný tato tvrzení žalobkyně navíc nezpochybňoval.
6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Ke konkrétním osobním, výdělkovým a majetkovým poměrům žalovaného žalobkyni nic neuvedla, nicméně předložila výpis z účtu žalovaného u [jméno FO] [jméno FO] a. s. za měsíc prosinec 2022. Z tohoto je zřejmé, že žalovaný obdržel dne 7. 12. 2022 platbu ve výši 42 815 od [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ačkoliv platba není nijak blíže konkretizována, má soud za to, že by se mohlo jednat o mzdu žalovaného. Z výpisu také vyplývá, že žalovaný platil 17. 12. 2022 nájem + energie v částce 11 000 Kč. Kromě toho však z výpisu vyplývá, že žalovaný 15. 12. 2022 obdržel částku 10 000 Kč od úvěrové společnosti [právnická osoba], dále odesílal stejného dne částku 5 5000 Kč označenou jako úvěr a dne 27. 12. 2022 obdržel platbu 20 000 kč jako platbu spotřebitelského úvěru od [právnická osoba] Žalobkyně tedy předně nedoložila, že úvěruschopnost žalovaného v době krátce před poskytnutím úvěru, když k uvedenému neučinila ani potřebné tvrzení. Z předloženého výpisu sice vyplývá, že žalovaný měl příjem přesahující 40 000 Kč měsíčně, jde však o údaj z prosince 2022, když smlouva o úvěru je uzavírána 20. 10. 2023, tedy téměř rok poté. Z výpisu ale zejména vyplývá, že žalovaný již v prosinci 2022 byl zatížen několika úvěry a je zřejmé, že pokud by peníze z úvěrů nepotřeboval, nebyl by si tyto úvěry bral. Musel již tehdy být v situaci finanční tísně a již tehdy byl důvod pochybovat o jeho schopnosti úvěr splácet. Je tedy zřejmé, že žalobkyně tak dle názoru soudu nesprávně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když nevycházela z aktuálních dokladů o příjmech a výdajích žalovaného, a ty neaktuální budily pochybnost o schopnosti žalovaného budoucí úvěr splácet, což je potvrzeno tím, že, že žalovaný následně na sjednaný úvěr nic nezaplatil.
7. Dle názoru soudu tedy žalobkyně nevyhodnotila úvěru schopnost žalovaného náležitě a správně a nesplnila tak povinnost důkladně posoudit úvěruschopnost úvěrovaného, kterou jí ukládalo ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a vzhledem k tomu, že poskytla žalovanému úvěr v rozporu s tímto ustanovením, je nutno považovat předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 věty třetí je žalovaný povinen jako spotřebitel zaplatit žalobkyni pouze jistinu úvěru. Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 24 000 Kč jako jistina úvěru (vyplývá to z potvrzení o provedení transakce. Na tuto jistinu žalovaný nezaplatil ničeho. Je tedy povinen zaplatit pouze poskytnutou jistinu 24 000 Kč. Jiné plnění žalobkyni citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nepřiznává. Proto soud co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
8. Žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná, ale jen z 59 %, neúspěch měla ze 41%. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy právo na náhradu nákladů řízení z 18 % jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného a doměřovaného soudního poplatku ve výši 1 827 Kč, z odměny advokáta podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby, kdy hodnota jednoho úkonu činí 500 Kč, celkem tedy odměna 1 500 Kč, ze třech paušálů podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu po 100 Kč a z 21% DPH. Náklady tak činí celkem 4 005 Kč a žalobkyně má právo na náhradu 18 % z těchto nákladů, tedy na částku 720,90 Kč9. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 1 461 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.c) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.c) sazebníku. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 366 Kč.